Francie vyznamenala Hanu Hegerovou za zásluhy

Velvyslanec Francie v České republice Pierre Lévy ocenil přední českou šansoniérku Hanu Hegerovou a udělil jí insignie komandéra Řádu za zásluhy. Medaili s diplomem předal jejímu vnukovi Matouši Hegerovi, který jí vyznamenání odevzdá v soukromí.

Toto uznání je podle Lévyho oceněním celoživotního díla zpěvačky, která interpretací francouzských šansonů významně přispěla k poznání francouzské hudby v Československu a později v České republice.

"Francie si přeje ocenit kvality a zásluhy Hany Hegerové, zejména pak její významné přispění k propagaci francouzského šansonu a francouzské kultury obecně, a povyšuje ji na komandéra Řádu za zásluhy," uvedl Lévy.

Vyznamenání založil v roce 1963 Charles de Gaulle. Je oceněním za mimořádné zásluhy, vojenské nebo civilní, prokázané francouzskému národu. Má tři hodnosti, rytíř, důstojník a komandér, a dvě kategorie, velkodůstojník a velkokříž. Mezi českými držiteli jsou například bývalí velvyslanci ve Francii Jaroslav Šedivý, Pavel Fischer a Petr Janyška, dále novinář Petr Uhl, překladatel Karel Kraus a politolog Jacques Rupnik. Loni v listopadu jím byla vyznamenána mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková.

Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, pochází ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Vystupovala v zahraničí, dokonce i v proslulé pařížské Olympii, a při této příležitosti se spřátelila s Gilbertem Bécaudem, Georgesem Brassensem, Jacquesem Brelem, Georgesem Moustakim i Charlesem Aznavourem.

Jedenaosmdesátiletá zpěvačka předloni ohlásila konec veřejného vystupování. V roce 1996 ji Akademie populární hudby uvedla do Síně slávy. Šest let poté obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.

Její poslední album vyšlo roku 2010 pod názvem Mlýnské kolo v srdci mém, který je také názvem původní písně Michela Legranda. Na albu zní česky a slovensky texty na písně, které složili Georges Moustaki, Léo Ferré, Serge Gainsbourg a Boris Vian. V červnu 2011, během slavnostního předání Diamantové desky Supraphonu za 1,6 milionu prodaných nosičů, se zpěvačka znovu podělila o svou náklonnost k Francii, francouzskému jazyku a všem francouzským přátelům, šansoniérům či hudebníkům, žijícím i již zesnulým, s nimiž se během více než 40 let sblížila.