Hudební novinky: Halucinace na hoře, kus masa v posteli

Vzdorovat všednosti se dá různě. Někdo soustředěně čerpá z nekonečného množství náboženských nauk a duchovních směrů, jiný zábavně podvrací každodennost vulgární sexualitou.

„Tajemství, které nás obklopuje uprostřed absolutní banality“, hledá jak malajský rodák a britský industriální guru David Michael Bunting (alias David Tibet), tak i kanadská genderová provokatérka Merrill Beth Niskerová (aka Peaches) – každý po svém.

Aktuální album britské eklektické formace Current 93, jejímž jediným konstantním členem je už víc jak čtvrt století muzikant, básník a mystik David Tibet, úspěšně rozvíjí estetiku temného halucinogenního písničkářství. Opus nazvaný Aleph at Hallucinatory Mountain, původně zamýšlený coby koncepční trilogie, je jen stěží popsatelnou žánrovou slitinou, jež dohromady tvoří překvapivě komplexní celek.

Fluidní kolekce osmi písní, na nichž se opět podílely zástupy oddaných hostů (od Stevena Stapletona a Andrew Lilese až po pornoherečku Sashu Grey), zaujme především tím, jak dokonale jsou její jednotlivé části strukturované. Emotivní kompozice, v nichž se bez varování střídá meditativnost s hlukovými ataky, jako by trčely na místě a zároveň se permanentně vyvíjely.

Směsí zneklidňujících kytarových erupcí, ambientního vlnění, improvizací ovlivněných rytmů a tradičnějších folkových motivů pronikají vrstvené tahy smyčcových nástrojů a především dominantní vypravěčský Tibetův vokál – místy obřadně klidný, jindy fanaticky naléhavý.

Celé to působí velmi relaxovaně, jaksi neuspořádaně, a přitom kontrolovaně; právě v tom tkví jeden z mocných paradoxů Tibetovy tvorby, ovlivněné okultními vědami, křesťanským viděním světa a různými aspekty apokalypsy. Aleph je silná náladotvorná nahrávka, která si vás podmaní nehledě na to, jestli jste někdy slyšeli o britské hudební avantgardě nebo esoterickém undergroundu.

Stylových 93 vteřin z úvodní skladby Invocation of Almost poslouchejte ZDE.

Trochu jiný druh „spirituality“ nám na svém aktuálním albu I Feel Cream nabízí věčná genderová provokatérka Peaches. V Berlíně pobývající kanadská elektronická heroina tentokrát zní nejlépe, když nás pobízí k tanci (produkční výpomoc: Simian Mobile Disco, Soulwax a Digitalism).

Hůře naopak dopadla její emblematická rapová čísla, ubíhající po ose sex-hudba-popkultura, která už dnes působí lehce stereotypně. Přesto, když Peaches ve skladbě Trick or Treat svému publiku explicitně radí „Nikdy nechoďte do postele bez kusu syrovýho masa“, lze jí jen těžko odolat…

Tip týdne:
Isis: Wavering Radiant (Ipecac)
Ať už se zaměříme na monumentální kytarové rify, zlověstnou basu, chytře údernou rytmiku či projev oscilující mezi čistým zpěvem a smrtícím chroptěním, novinka kalifornské post-metalové pětice se nese v duchu větší chytlavosti a aranžérské rafinovanosti, než tomu bývalo dříve. Kvalitní „emo“ pro vyznavače tvrdé hudby.

Zklamání týdne:
Fischerspooner: Entertainment (FS Studios) 
Třetí deska electroclashového dua není zrovna ambiciózním dílem. Čekejte předvídatelné, krotké taneční písničky – entertainment se tu koná jen zcela výjimečně.