Katarína Knechtová: Už jsem dala dohromady novou kapelu

Album Zodiak válcuje české i slovenské hitparády. Slovenská zpěvačka ho natočila s britským producentem Headem, známým prací pro PJ Harvey či Nicka Cavea. Přesto má Katarína Knechtová rozumně umírněné plány.

Nedávno jste říkala, že album Zodiak by mělo vyjít i v anglické, mezinárodně distribuované verzi. Platí to?
Zrovna jsem o tom diskutovala s vydavatelstvím. Nepůjde to tak rychle, jak jsem si myslela. Oni s vydáním ještě počkají, ale s producentem jsem stále v kontaktu. Vydání alba v UK je složitější záležitost. Vím, že tam na nějaké zpěváky ze Slovenska nikdo nečeká. Tamní vydavatelství mají dost vlastních umělců a myslí si, že jsou pupky světa. Ráda bych zkusila zahrát v Anglii pár koncertů, abych věděla, jak mě lidé přijmou. Ale nehodlám kvůli tomu někam na delší dobu odejít, doufat ve fiktivní, nepravděpodobnou kariéru a přestat koncertovat na Slovensku a v Česku

Jak vidí vaše šance Head?
Jemu se nápad s vydáním alba v Anglii líbí, určitě by se za desku osobně postavil. Ale samozřejmě mi říkal, že trh a média jsou tak nevyzpytatelné, že se výsledek absolutně nedá odhadnout. Příprava anglického alba by stála spoustu energie. Určitě bych do toho šla, ale ne bez plné podpory vydavatelství. Nerada bych, aby se mi stalo totéž co Janě (Janě Kirschner, pozn. aut.), jejíž desku anglický vydavatel nepodpořil. Momentálně se chci soustředit na propagaci alba tady, kde jsem doma a kde funguje zpětná vazba s posluchači. Do anglické desky se pustím teprve tehdy, až na ni zbude prostor.

Lišil se nějak přístup Heada od práce zdejších producentů?
On není typ producenta, který si vezme domů demosnímky, bude je různě předělávat a bádat, jak z toho udělat produkt. On nás, což mě překvapilo asi nejvíc, nechal jednoduše vykvasit. Nechal nás společně hrát jednu věc třeba tři hodiny, doporučoval nám různé hudební polohy, abychom nakonec sami dospěli k závěru, který on už dávno věděl. Všechno probíhalo přes živé hraní, přes zpětnou vazbu na muzikanty. Takhle z nás dokázal vytáhnout maximum. Když jsme nahrávali s Pehou, vše jsme natáčeli do kliku (elektronický metronom, umožňující pozdější střihání nahrávky, pozn. aut.). Když někdo něco zkazil, tak se ten kousek opravil. Ale s Headem jsme ve studiu skutečně živě hráli. Vlastně jsme se s ním vrátili k tomu nejpřirozenějšímu, základnímu způsobu nahrávání, který pro mě, přiznám se, byl vlastně nový.

Deska Zodiak opravdu zní, jakoby ji nahrávala sehraná kapela, a ne najatí hudebníci (bubeník Rob Ellis, který hrával s PJ Harvey, a Charlotte Hatherley, bývalá kytaristka kapely Ash).
Oni byli výborně připravení a naprosto profesionální. Poslala jsem jim demo-nahrávky písní, ke kterým už jsem měla vymyšlené nějaké vyhrávky a představu o aranžmá. Muzikanti pak přidali vlastní nápady, které se na místě zkoušely a porovnávaly. Head navrhoval, kudy se máme ubírat. Muzikanti se zajímali, o čem písně jsou. Snažila jsem se jim to vysvětlit a navíc měli k dispozici anglické verze textů.

Jak se dostal na desku vynikající basista Rasťo Uhrík z jazzového Vertigo Quintetu?
Rasťo je můj dlouholetý kamarád, krajan z Prešova. V podstatě jsme spolu vyrůstali. Moc jsem si přála, aby na desce hrál. Mám velice ráda Vertigo Quintet. Původně jsem chtěla, aby Rasťo hrál nastálo i v mé koncertní kapele, ale myslím, že by ho byla škoda (smích). Nerada bych brzdila Vertigo Quintet.

Rasťo Uhrík dovedl jako hosta Dorku Barovou, nebo jste ji znala už dříve, třeba z dua TaraFuki?
Dříve jsem ji neznala, seznámila jsem se s ní a s její hudbou až prostřednictvím Rasťa. Moc jí fandím.

Plánujete koncertovaní, na to ale potřebujete zdejší kapelu...
Už jsem ji dala dohromady. V únoru začínáme zkoušet a na jaře proběhnou první koncerty.

Můžete prozradit jména konkrétních muzikantů?
Jména oficiálně oznámíme až koncem února, aby nedocházelo k nějakým nedorozuměním a fámám.

Půjde o známá jména, kamarády, nebo o nové objevy?
Nevím, jestli jsou až tak známí, někteří asi jsou známější. Některé znám déle, jiné kratší dobu. Ale zatím se to jeví především tak, že jde o pohodové lidi.

Pořádala jste konkurz?
Ne, už předem jsem měla jasnou představu, koho chci oslovit. V rámci hudby, jakou hraju, je tu určitý omezený počet muzikantů, se kterými si mohu rozumět a kterým ta hudba sedne.

V rozhovorech často říkáte, že soukromý život teď odsouváte do pozadí, soustředíte se jen na práci. Nebudete litovat? Život je krátký.
To je pravda, ale momentálně vážně nemám čas zabývat se nějakými vztahy. Věřím, že co má přijít, to přijde. Nevím, zda se mnou souhlasíte...

Nesouhlasím.
Každopádně mě zatím naplňuje to, co dělám. Cítím se šťastná, hudba je moje momentální priorita. Ale jsem žena, takže až začnou bít biologické hodiny, myslím, že kariéra prostě půjde stranou. (smích)

I ženy občas obětují soukromí kariéře.
Taková nejsem. Muzika pro mě momentálně znamená vše, ale nikdy bych nešla za kariérou přes mrtvoly.

Vraťme se ještě k muzice. Plánujete účast na letních festivalech a pak podzimní turné. Nebylo by lepší využít úspěch alba a vyrazit na turné dřív?
Nechci nic uspěchat. Je špatná doba a člověk potřebuje minimálně půl roku, aby stihnul oslovit sponzory a sehnat na turné peníze. Kapela také potřebuje určitý čas na to, aby se sehrála. Nechci koncertovat dřív, než bude vše dobře připravené.

Foto: Univesal Music