Třiatřicet let po svém vzniku vychází poprvé v České republice Hutkovo exilové album Pravděpodobné vzdálenosti. A po dvaceti letech se poprvé na CD objevila živá nahrávka Vladimíra Merty pořízená v roce 1988 v pražské Malostranské besedě. Legendární nahrávky písničkářů zakazovaných komunistickým režimem nabízí ediční řada Olivovníky nakladatelství Galén.
První Hutkovo autorské album je záznam koncertu, který se konal v roce 1977 v pražské Baráčnické rychtě. O rok později odešel Hutka, signatář Charty 77, do exilu. Pásek zvukaře Jindřicha Kučery se podařilo propašovat za hranice a záznam vyšel ve Švédsku v roce 1978 jako první deska vydavatelství Šafrán 78, jejímž logem se stala Hutkova kresba ptáčka se zamčeným zobáčkem.
"Album Pravděpodobné vzdálenosti je pro mě významné zejména tím, že šlo o první desku vydanou svobodně a sestavenou tak, jak jsem si přál," podotkl Hutka. Na desce jsou dvě z písní, kterými se Hutka natrvalo zapsal do dějin českého písničkářství - Pravděpodobné vzdálenosti a Litvínov. Zejména druhá píseň je zrcadlem takzvané normalizace. Nechybí ani zřejmě nejznámější Hutkova píseň Havlíčku, Havle, napsaná v rozjitřené atmosféře prvních měsíců po zveřejnění Charty 77.
Deska bude pokřtěna 13. prosince koncertem v restauraci U vystřelenýho oka na Žižkově. Vedle Hutky zahraje Vladimír Veit a pravděpodobně i Vlasta Třešňák a Vladimír Merta.
Jako další titul spisů Vladimíra Merty v ediční řadě Olivovníky vychází Mertovo 2CD Live/Malostranská beseda 1988 s nahrávkami, které poprvé vyšly jako dvojice vinylových desek na začátku roku 1989. Deska vydaná tehdy díky producentovi Ladislavu Kantorovi byla jedním ze signálů blížících se politických změn v tehdejším Československu. Podle pamětníků nešlo vůbec o snadný úkol. Merta jako jeden z nejvýznamnějších představitelů městského písničkářství byl předmětem soustavného zájmu Státní bezpečnosti, která na něj vedla svazek s krycím jménem Šafrán.
První album Mertovi vyšlo zkraje roku 1969 ve Francii a do rodné země autora se jen pašovalo. Druhé LP natočené již doma roku 1969 Supraphon vyřadil z edičních plánů, aby z něj v roce 
1975 vydal jen slavný singl Písmenková láska. V roce 1977 natočil Merta první domácí album P. S., a to na poslední chvíli před rozehnáním sdružení Šafrán, jehož profilová deska byla již na příkaz StB sešrotována.
V červnu 1988 byly natočeny dva Mertovy koncerty v Malostranské besedě. O rok později bylo z natočených koncertů sestřiháno a vydáno LP s pořadovým číslem 1 a s "kartonovým" obalem Josky Skalníka. O několik měsíců později následovala dvojka. Reedice na CD obsahuje písně z vydané dvojice LP desek plus osm písní z původního koncertu. "Merta se nebojí velkých slov, jako by věděl, že je musíme uchopit a vrátit jim jejich pravý význam," napsal v lednu 1989 Ladislav Kantor.
