Na Šumpersko se o víkendu sjedou více než dvě desítky flašinetářů ze sedmi zemí. V dobovém oblečení se představí se svými netradičními historickými nástroji na Pekařovské pouti i v ruční papírně ve Velkých Losinách. Stěžejní část jejich setkání se odehraje v sobotu v Pekařově. Tamní pouť doprovodí i zvuk nového zvonu, který bude zavěšen do věže kaple. Právě Pekařov má k flašinetům mimořádný vztah. V osadě se vyráběly již před druhou světovou válkou.
"Letos by mělo přijet na 25 flašinetářů. Přijedou i stálí hosté z Francie, Polska, Švýcarska, Slovinska a Německa, nově přijede i flašinetář ze Slovenska. Zbytek tvoří flašinetáři z Čech," řekl Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné. V neděli zahrají v ruční papírně ve Velkých Losinách, kde je doprovodí pouťové jarmareční divadlo.
Flašinetáři představí nejen zvuk svých flašinetů, ale i samotné hudební nástroje. "Návštěvníkům budou vysvětlovat skladbu nástroje, vysvětlí, jakým způsobem nástroj funguje a jak vznikaly," řekl Černohous. Na setkání dorazí flašinetáři s velkými skříňovými píšťalovými a malými píšťalovými flašinety i s nejznámějšími jazýčkovými flašinety. Některé z nástrojů budou vypůjčeny z muzeí, mnohé ale pocházejí ze soukromých sbírek.
Flašinety se těšily oblibě koncem 19. století a v první třetině století minulého. Historické hrací strojky nyní vlastní především lidé, kteří je například zdědili nebo koupili. Zatímco dříve chodívali s flašinety váleční vysloužilci, invalidé či chudina, nyní jejich majitelé patří k těm movitějším. Starší nástroje v horším stavu totiž vyjdou na 20 tisíc až 30 tisíc korun.
Setkávání flašinetářů má v Pekařově dlouhou tradici. V osadě se před druhou světovou válkou vyráběly v dílně Franz Kolb&Söhne varhany a flašinety. Původně zemědělec Kolb ze své světoznámé továrny zásoboval tehdy svými výrobky celou Evropu i svět. O množství a kvalitě vyrobených nástrojů svědčí i velký počet dochovaných flašinetů v muzejních i soukromých sbírkách nejenom doma, ale i v zahraničí.
