Hudbu z období kolem dvou československých beatových festivalů pořádaných koncem 60. let v pražské Lucerně nabízí nové CD s názvem Beat Line 1967-1969. Dvoudisková kompilace přibližuje tehdejší bigbítové dění. Obsahuje nahrávky z Lucerny i mnoho studiových skladeb představujících laureáty a vítěze tehdejších soutěžních přehlídek. Za vydávající společnost Supraphon o tom informoval Zdeněk Brouček.
"Doufám, že aktuální kompilace může pamětníkům i novým posluchačům vhodně evokovat dobu nejen pro muzikanty dodnes v mnoha ohledech zásadní," uvedl autor výběru Karel Deniš.
Remasterované CD doplňuje řada dokumentárních fotografií. Beat Line obsahuje písně v podání skupin Soulmen, Blue Effect, Olympic, Prúdy, Framus Five, Bluesmen, Synkopy 61, Rebels, Blues Five, Flamingo, Flamengo, George and Beatovens, Atlantis, Matadors, Juventus, Cardinals a dalších.
První Československý beatový festival se konal v prosinci 1967, druhý o rok později. "Vyvstala zákonitá nutnost nějakého podobného podniku, jakožto prostředku k uvedení naší beat music na širší platformu a její zařazení na právoplatné místo v kulturním životě; chceme ukázat, že není onou pouhou ́periferní záležitostí, jak se ještě mnoho lidí mylně domnívá," napsal v roce 1967 ve festivalových novinách Beat Festival Express tajemník festivalu Miloslav Langer.
Podle pamětníků festival místy provázely zmatky a nevyrovnaná úroveň vystupujících kapel. "Jako na každé podobné akci hrály i na festivalu skupiny pro něj nezralé nebo ne docela odpovědně vybrané, tvořily však tu nejmenší část vystupujících. Obecně vzato přinesl festival daleko víc pozitivního," vzpomínal v roce 1987 hudební publicista Ondřej Konrád.
Na oblečení návštěvníků bylo vidět, že světu mládeže vládne móda hippies, hudebníci vypadali na tehdejší dobu extravagantně. Viktor Sodoma například vystoupil s Apollobeatem do půl těla nahý jenom s boa okolo krku. Atmosféru druhého
Československého beatového festivalu v prosinci 1968 pak poznamenala srpnová okupace vojsky Varšavské smlouvy, i když se na něm nekonaly žádné politické protesty. "Okruh lidí okolo mne nebyl zas tak politicky angažovaný. Ta naše hudba totiž tenkrát neměla ten pozdější politický náboj. Byla to sice formou revolta, ale stejná jako kdekoliv na Západě," podotkl k tomu zpěvák Michal Prokop.
