Písničkář, básník, neúnavný bojovník, trefný glosátor a vizionář - tak si všichni pamatují Karla Kryla. Navzdory dvaceti letům od předčasného úmrtí se stále nevytrácí jeho výrazná stopa.
Anděl, Bratříčku, zavírej vrátka, Morituri te salutant, Salome, Král a klaun... Jen opravdu málokdo ty písničky neznal. Odchod Karla Kryla byl 3. března 1994 nečekaný a nejen jeho fanouškům způsobil nemalý šok. Ani tehdy ale nebyl černobílou čítankovou figurkou, mnohé překvapoval neuhlazeně otevřenou kritikou tehdejšího vývoje.
Mnozí si ho také už tehdy začali přivlastňovat, pro další byl stále jedním z těch, kteří výrazně přispěli k pádu předchozího režimu, a i těm, kteří ho po celá léta vnímali jen prostřednictvím několika málo nejznámějších písniček, začínalo pomalu docházet, že podobně velkých básníků jsme ve dvacátém století měli pouze několik. Právě velký literární talent způsobuje, že mnohé z jeho písní jsou nadčasové a funkční bez ohledu na společenský režim a politickou situaci. Dvanáctého dubna by Karlu Krylovi bylo sedmdesát.
* Proč měl potřebu zpívat protestsongy?
* Jak na něj vzpomíná jeho bývalý spolubydlící?
* Kdy skutečně napsal slavnou píseň Bratříčku, zavírej vrátka?
* Za co mu vděčí Yvonne Přenosilová?
* Co ho po listopadu 1989 nejvíc rozčilovalo?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 24. února 2014.
