Před čtyřmi lety ji nikdo neznal, pak vydala album Je veux a rázem se stala miláčkem Francie. Brzy si získala miliony fanoušků po celém světě včetně publika na festivalu Colours of Ostrava. A oni si získali ji. "Byl to silnej zážitek a už se tam moc těším," říká Zaz, která se letos do Ostravy vrací jako jedna z hlavních hvězd, pro on-line deník TÝDEN.CZ.
O vystoupení na Colours před dvěma lety tvrdíte, že to byl jeden z vašich nejlepších koncertních zážitků. To ale muzikanti říkají publiku v každé zemi, nebo ne?
Ne, to určitě není tenhle případ. Říkám jen to, co opravdu cítím, a jsou prostě koncerty, které se mi něčím zapsaly do paměti. Každý koncert je skvělý a originální, ale některé vybočují nad ty ostatní a Ostrava je jedním z nich. Publikum bylo naprosto skvělé, nadšeně při našem vystoupení pařilo a odměnilo nás čtvrthodinovým potleskem. To není samozřejmost, vždycky to tak nebývá.
Je to svazující být hvězdou, vůči které má publikum nějaká očekávání a hudební kritici přísnější měřítka, než když vás znala jen hrstka nadšenců?
Jasně, někdy to je těžké a stresující, je to intenzivní tlak. Už jsem se s tím naučila žít a dneska to beru jako svým způsobem hru. Ale i tak to na mě občas dolehne. Sama jsem se však pro takový život rozhodla.
* Jak ovlivnil tlak okolí její druhé album Recto verso?
* Kdy Zaz vydá další cédéčko?
* Proč se rozhodla zazpívat svůj dosud největší hit na vrcholu Mont Blanc?
* A v čem se liší její koncerty v Paříži a Ostravě?
Na tyto a další otázky najdete odpověď v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které je na pultech od pondělí 14. července.
