Struny podzimu zahájí dirigentka, jež bude i tančit a zpívat

Dirigovat orchestr, tančit v dekadentním kostýmu a zároveň zpívat bude toto pondělí slavná sopranistka Barbara Hanniganová. V pražské Státní opeře zahájí 18. ročník hudebního festivalu Struny podzimu. Pěvkyni doprovodí PKF - Prague Philharmonia a pořadatelé slibují zcela mimořádný hudební zážitek. Hanniganová vystoupí v Praze poprvé. Festival potrvá do 9. listopadu.

Hanniganová si nemyslí, že by na pódiu vystupovala ve více rolích. Jedinou její rolí je hudbu prožívat. "Pokud se nechávám vést mým hlasem, řídí se i mé ruce fantazií. Je to skutečně všechno o představivosti a o tom, jak se nechám vést," řekla v rozhovoru pro ČTK Hanniganová. Publikum se tak může těšit například na extravagantní provedení skladby Mysteries of the Macabre (Mystéria kostlivce) od avantgardního skladatele György Ligetiho.

Aby se lépe seznámila s orchestrem, přijela na první zkoušku do Prahy už v pátek. S filharmoniky si ve vyjádření hudby a její barevnosti porozuměla prý hned od začátku. "Tato hudba přímo vyžaduje, abychom si vytvořili silný vztah i přesto, že máme pro sebe jen tři dny," zdůraznila drobná blondýnka.

Program naznačuje, že jsou jí blízké všechny hudební styly. Nejprve se představí jako dirigentka v předehře Rossiniho Italky v Alžíru a zazpívá tři Mozartovy árie, jejichž vokálními koloraturami se Ligeti inspiroval. Vybrala i skladbu od Djamila Boupacha pro sólový hlas z triptychu Canti di vita e d'amore italského avantgardního skladatele Luigiho Nona, kterou složil na památku alžírské ženě bojující za nezávislost v alžírské válce. Pod taktovkou Hanniganové zazní i Šostakovičovy Dva kusy pro smyčcové okteto z rané skladatelovy tvorby.

Rodačka z Nového Skotska v Kanadě, která žije v Amsterdamu, si hudbu vybírá i podle energie a stavby partitury, a nepřemýšlí prý o tom, kdy byla zkomponována. "Myslím, že jsem vytrvalejší v interpretaci moderní hudby, protože ji miluji. Proto cítím, že zpívat moderní repertoár je vlastně můj závazek. Není totiž mnoho lidí, kteří by ho měli rádi. Když ale máte něco rádi, měl byste tomu i sloužit," je přesvědčena umělkyně.

Jak připouští, má specifický vkus i názor, proto je prý i velmi opatrná ve výběru toho, co zpívá. Díky svému nadšení má ale na kontě na stovku partů, které přímo pro ni napsali soudobí autoři.

Vyhlášená "královna" koloratur barokních a klasicistních oper na prestižních operních scénách a koncertních pódiích nachází inspiraci podle svých slov všude. "Hledám ji v rozdílných stylech hudby, přírodě, umění, tanci, vztazích, filmu, emocích, dětech i starých lidech," dodala. Po pražském koncertu míří zpátky koncertovat do Amsterodamu. V nadcházející sezoně bude kromě svých netradičních projektů například zpívat v Zimmermannově opeře Vojáci v Berlínské státní opeře, také čeká ji v prosinci světová premiéra s Berlínskými filharmoniky.