Někdo hledá v hudbě melodie, jiný důmyslný rytmus. Někoho zajímá chuť interpreta experimentovat a jiný dává přednost schopnosti předat náladu. A jsou i tací hudebníci, kteří rádi vše vyjmenované. A přesto mohou znít zcela rozdílně a k věci přistupovat po svém. Stačí je najít - že jich nebudou plné televize ani rozhlasové vlny asi nepřekvapí.
B4: Didaktik Nation Legendary Rock (Polí 5)
http://bandzone.cz/b4musicfortrees
Loňský rok byl pro improvizační seskupení B4 mimořádně plodný a zlomový. Po dlouhých letech existence o sobě dalo víc vědět vynikající nahrávkou Ringo Paul George John, a jak vidno z bookletu novinky, ještě stihlo na výjezdní nahrávací session vytvořit základ pro letošního nástupce. A ten opět rozhodně není tuctovou či samoúčelnou exhibicí, ale sevřeným hudebním tvarem, kde nespoutaný experiment střídá lásku k tradičnímu, analogovému a zavedenými postupy charakteristickému hudebnímu řádu.
Tvůrčí přetlak vyústil ve dvojdiskové vydání. Základní nahrávku, u které se až nechce věřit, že vznikla na první pokus, orámovanou příznačně skladbami Vědecká I a Vědecká II, doplňuje druhý disk, přesmyčkově pojmenovaný Antitank Kiddo Legendary Cork, s remixy týchž skladeb. Dvě tváře téhož, jak poznamenávají tvůrci, jsou sice jen dva z mnoha způsobů, jak s materiálem bylo možné naložit, nicméně právě na nich je patrné, s jakou invencí a muzikantským talentem má posluchač tu čest.
Skutečnost, že trio (které tentokrát doplňuje hned několik hostů) má zálibu v dnes již historických analogových mašinkách a nástrojích považovaných léta za přežité, vlastně ani moc nehraje roli – je to jen jeden z dílů výsledné mozaiky. Ta představuje otevřenou mysl, která dovoluje na jedné straně nabídnout zcela konzervativní skladbu Grüss aus Löbau, jež jistě potěší i v hluboké hudební minulosti setrvávajícího posluchače, či melodicky milou Chanson de la Vengeance, a na druhé pro téhož posluchače zcela nestravitelné experimenty hraničící s otevřeným zvukovým terorismem.
Tato poloha jde ještě dál na remixovém druhém disku. Rozsah od ambientního relaxu The space přes divoký rej zvuků v Cesta je dlouhá, čirých ruchů v Music For Trees až k neubautenovskému industriálu Kosto laulu představuje přesně to, před čím tradiční posluchač v lepším případě ohrne nos, v horším nechápavě a zděšeně prchá. Pro hledače nových cest, kteří jsou zároveň znechuceni elektronickými skládankami vydávanými za progresi, jde však o zcela ojedinělou lahůdku.
B4 aktuálním dvojalbem dokazují svou silnou formu a potvrzují, že řazení předchozího alba k nejzajímavějším tuzemským titulům loňského roku rozhodně nebylo náhodné. Takhle nápaditě si zároveň s vstřícnými melodiemi, promyšleným zvukem i kombinací muzikantství s experimentem u nás zkrátka opravdu nikdo jiný nehraje.
Gwerkova: Nada (Exitab)
http://www.myspace.com/gwerkova
Melita Gwerková je slovenská experimentální malířka, které už jsou hranice její země dávno malé. Alžběta Gwerková byla zas slovenská literární historička a feministka, kterou popravili za války nacisti. Dobrým důvodem po nich nazvat kapelu, jsou obě – i když realita je samozřejmě obyčejnější v tom, že zdrojem názvu se stala po druhé z nich pojmenovaná ulice, kde dvě třetiny tria v minulosti bydlely.
Zvláštní název a ještě zvláštnější hudba. "Divná" v tom nejlepším slova smyslu. Další výhonek podunajské nížiny. Trio, jehož hudba se vznáší někde mezi nebem a zemí, oddechová i nutící myslet zároveň, podivuhodné skladby, vzpírající se písničkové struktuře, s jasným vlivem triphopu i shoegazerovských kytarovek. Nijak objevné, nicméně na poslech příjemné a prozrazující jasný názor.
Tři roky působící seskupení basistky, kytaristky a bubnujícího programátora loni debutovalo pětiskladbovým EP 6Ears. Na svém o něco delším prvním albu si pohrává s minimalistickými náladami, ambientními zvuky, míchají se tu akustické nástroje s elektronickými samply (charakteristický je rytmus tlukotu srdce) a chladná odosobněnost je vyvažována zaujetím a soustředěním. Ne, není to bůhvíjak veselé, mnohdy spíš znepokojující, ale každopádně zajímavé.
Z křehké zasněnosti totiž často vystupuje to vůbec nejdůležitější, co se v hudbě může dít – vzájemné interference mezi zúčastněnými, naladění na jednu vlnu, i mimoděčné doplňování se. Trialog. Něžný hlas, který se nad vším nese, znamená jen čokoládovou polevu na už tak chutí odzbrojujícím dezertu. A album Gwerkove je tak dalším potvrzením, že po Starcastic a Slnko records má Slovensko v labelu Exitab už třetí cukrárnu, kam na hudebně zajímavé a pozornosti hodné dobroty lze zajít.
