Domácí hudební scéna prochází v novém tisíciletí nenápadnou proměnou. Vedle produktů zvolna odumírajícího hudebního průmyslu se stále častěji objevují i interpreti, kteří ho ke svému fungování vůbec nepotřebují. Pondělní vydání časopisu TÝDEN přináší pět žánrově rozličných tipů na některé z nich. Kapely, které nemusíte mít rádi, ale je dobré je nepřehlédnout. Skupiny, o kterých se už nějaký čas stále více mluví a ještě mluvit bude.
Ještě před pár lety to vypadalo, že s odumíráním hudebního průmyslu přestává být atraktivní i sama hudba, které jsme si uvykli říkat populární. A že nastupující generace posluchačů, obklopená novými technologickými možnostmi, dává v již nikým neomezovaném výběru aktivit přednost jiným způsobům, jak trávit volný čas. Opak byl pravdou: najednou se začalo rojit takové množství interpretů, že už dávno nelze pojmout celou jejich šíři.
Opatrná a kdysi mocná rádia či velká hudební vydavatelství si ve své nabubřelosti nechala ujet vlak - noví interpreti s nimi přestali počítat. Prostě je nepotřebují. Pracují s internetem jako s médiem, kterým o sobě dávají vědět, komunikují s fanoušky i šíří svou tvorbu.
Nefňukají už, že "do klubů nikdo nechodí" a že "desky nikdo nekupuje", protože vědí, že to záleží jen na nich a že časy, kdy se to dělo samovolně, už skončily. A že navíc sama hudba i její sdělení jsou mnohem důležitější. Kdosi to charakterizoval lapidárním moudrem, že umírá hudební průmysl, ale hudba žije.
Pětice následujících, v přístupu k hudbě nemálo se lišících interpretů je jen pouhým vzorkem. Přesto jsou ve svých žánrových okruzích či scénách stoupajícími hvězdami.
Mydy Rabycad
Hanba
Leto
Ponk
Smack
Celý článek i detaily o protagonistech jednotlivých klipů naleznete v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 11. května 2015.
