37. letní filmová škola
Kaurismäki: Točím komedie, ale nikdo se nesměje

Jeden z hlavních hostů letošní Letní filmové školy, režisér Aki Kaurismäki, se s tiskovkami nepáře. Dlouho nebylo vůbec jisté, jestli na ni dorazí. A když se nakonec ukázal, odpovídal finsky zádumčivě a chvílemi vypadal, že v místnosti vůbec není. Ale legrace s ním byla.

"Ahoj!" pozdravil Kaurismäki česky novináře a vybídl konsternovanou PR manažerku, aby z partesu vystřihla analýzu filmů Larse von Triera. Poté se ujistil, že přítomní novináři přišli hlavně kvůli tomu, že uvnitř je chladněji než venku, a ubezpečil je, že všechny dotazy jistě zodpoví tlumočnice. "A pak půjdeme domů. Tedy pokud máte domov," dodal.

Na otázky po seversky melancholickém až depresivním ladění svých filmů Kaurismäki kontroval. "Natočil jsem asi dvacet snímků a většina z nich je až moc optimistická. Co se ostatních týče, musím citovat Gogola: nemůžete vinit zrcadla z toho, co v nich vidíte. Natočil jsem i spoustu komedií, ale nikdo se jim nesmál. Na mých filmech se ale diváci můžou smát, kdykoliv chtějí."

Řeč přišla i na předělávky Kaurismäkiho filmů a jejich převody do jiných médií, například na dramatizaci jeho snímku Muž bez minulosti v pražském Dejvickém divadle. "Nechápu, jak mohli v Německu udělat čtyřhodinovou adaptaci jednoho mého filmu, který má 72 minut," podivil se režisér. "Ale adaptací mých snímků vznikla spousta a nemám s nimi problém, mám jen jedinou podmínku – aby zůstal zachován duch předlohy, jinak tvůrcům ponechávám svobodu."

Ke konci tlumeně vtipné tiskovky režisér nečekaně zvážněl a nabral i patosu. "Film může být opravdové umění: neměl by být zneužívaný ve službách násilí nebo průměrnosti," pravil. "Z kina by lidé měli odcházet se smíchem nebo v pláči, jinak to nemá smysl. A pokud jsem z jediného člověka v tomhle vesmíru vymáčkl slzu nebo úsměv, tak mi to jako úspěch stačí."

Na Letní filmovou školu Kaurismäki přivezl i svou novinku Le Havre, s níž soutěžil v Cannes. Tuzemskou premiéru bude mít 5. ledna 2012.