Legendární inscenace pražské Laterny magiky Kouzelný cirkus dosáhne v sobotu večer na Nové scéně Národního divadla 6300 repríz. Nestárnoucí příběh o putování za obrazem věčné krásy a překonávání nástrah na této pouti okouzlil několik generací diváků v Česku i 16 dalších zemích po celém světě.
"Kouzelný cirkus měl premiéru 14. dubna 1977 v tehdejším pražském sídle Laterny magiky paláci Adria, o prázdninách se hrával také v Paláci kultury, nyní Kongresovém centru. Od roku 1983 se inscenace uváděna na tehdy nově otevřené Nové scéně, kde se pravidelně hraje dodnes," řekl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Duchovním otcem představení byl významný režisér Evald Schorm a spolu s ním dlouholetý šéf Laterny magiky a světoznámý divadelní architekt Josef Svoboda. V současném repertoáru je Kouzelný cirkus nejtypičtější ukázkou umění Laterny magiky, dílem velkého tvůrčího týmu a syntézou jevištních složek. Divadelní prostor se v něm mění v cirkusové šapitó a diváka vtahuje do dění panoramatický obraz a triky s prolínáním předobrazu a reality. Poetické vyprávění o marné pouti za nedosažitelným ztělesňují postavy klaunů, podněcované kouzelníkem - Svůdcem a vidinou krásné Venuše, která na sebe bere podobu pozemských žen.
"V hlavních rolích se za dobu nepřetržitého uvádění inscenace vystřídalo několik generací interpretů: 23 Svůdců, 29 Venuší, 22 Veselých a 25 Smutných klaunů," vypočítal Staněk. Na vzniku projektu se podíleli Jan Švankmajer a Jiří Srnec, výtvarník Zdeněk Seydl a kameraman Zdeněk Sirotek.
Od roku 2013 má inscenace digitální verzi. Konkrétně jde o filmové dotáčky, které se používaly v klasické podobě a volaly po restaurátorském zásahu. Filmový materiál byl zásluhou mecenášského klubu Národního divadla, který na to přispěl 100 tisicí korunami, zdigitalizován. Digitalizace filmu, který v analogové podobě vytváří panoramatický efekt pomocí tří promítaček, probíhala postupně. Filmové pásy byly převáděny po jednotlivých okénkách, obraz byl vyčištěn a barevně sladěn.
Kouzelný cirkus byl posledním projektem z repertoáru Laterny magiky, který využíval analogový film. Digitální verze nebude ztrácet na kvalitě, je snadněji obsluhovatelná a méně technicky i finančně náročná na údržbu zařízení. V případě analogového filmu musí projekci obsluhovat tři lidé, promítá se ze tří obrovských promítaček a výsledný obraz se fyzicky spojuje na plátně. V případě nové verze stačí jeden člověk a o zbytek se postará speciální software.
