Bronzovou sochu dobrého vojáka Švejka v životní velikosti v pátek slavnostně odhalili v ruské Samaře, milionovém městě na břehu Volhy, které leží asi tisíc kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Socha z dílny Alexandra Kukleva, jeho syna Nikolaje a architektky Kristiny Ciberové stojí nedaleko bývalého hotelu San Remo, kde tvůrce slavné románové postavy Jaroslav Hašek od dubna do června 1918 pobýval. Památník byl odhalen k letošnímu 130. výročí Haškova narození.
Téměř dvoumetrová a víc než čtvrttunová socha zobrazuje Švejka sedícího s dýmkou v ruce na sudu střelného prachu. Pomník je podle autorů inspirován Haškovou povídkou Dobrý voják Švejk učí se zacházet se střelnou bavlnou, otištěnou poprvé v roce 1911 v časopisu Dobrá kopa. Socha má podle Alexandra Kukleva symbolizovat nesmyslnost válečných konfliktů.
Haškova povídka popisuje, jak neohrožený Švejk plnil třaskavinou torpéda a kouřil přitom dýmku. Vojenský sklad explodoval, Švejk jako jediný katastrofu přežil a dostal za to válečnou medaili. Protože po explozi vyletěl do povětří, byl zařazen do armádního vzduchoplaveckého oddílu, "kdež si počínal neméně rozšafně než v arzenále," píše v povídce Hašek.
Sochu podle samarského webu Terra.ru odlily slévárny v uralském Iževsku. Podnět k jejímu vytvoření dal údajně poslanec dolní komory ruského parlamentu Alexandr Chinštejn. Samarská radnice vyhradila Švejkovi místo na křižovatce Kujbyševovy a Někrasovské ulice nedaleko břehu Volhy. Na bečce je jasně patrný ruský nápis "poroch" (prach).
Práce na skulptuře byla podle otce a syna Kuklevových "lehká a veselá". Podle ruského serveru Lenta jsou prý na radnici v Samaře pevně přesvědčeni, že postavu Švejka Hašek vytvořil právě v Samaře. Skutečnost je ovšem jiná, protože první povídky o Švejkovi se objevily už před válkou.
Hašek se do Samary dostal v době, kdy opustil československé legie a přeběhl k Rudé armádě. Při obraně města se jako velitel jednotky československých rudoarmějců vyznamenal, město ale v červnu 1918 legie a bělogvardějská vojska dobyly. Hašek se pak dva měsíce na obsazeném území Samarské gubernie skrýval, než se přesunul do tatarské Bugulmy.
Švejk je v Rusku velmi populární, mnoho tamních hospod nese jeho jméno. Neméně populární je i jeho tvůrce Hašek. V Moskvě, Petrohradě či Jekatěrinburgu má Hašek ulici, v Bugulmě je jeho muzeum.
Bronzový samarský Švejk není v Rusku prvním. V roce 2003 odhalili jeho sochu v životní velikosti v Petrohradě, sochu má slavný voják rakousko-uherské armády i v sibiřském Omsku. Podle Alexandra Kukleva je ale samarská socha rozhodně první, na níž Haškův románový hrdina sedí na sudu.
