Horolezec Radek Jaroš plánuje v příštím roce zdolat poslední osmitisícovku K2 a získat takzvanou Korunu Himálaje. Na kontě ji má jen 13 jeho kolegů, kteří čtrnáctku nejvyšších vrcholů dosáhli bez dýchacích přístrojů. Je hlavní postavou dokumentu, který o něm ve společnosti Verbascum natáčí Petr Hanousek, a publikace Hory shora 2. Popisuje v ní sedm úspěšných expedic na cestě za Korunou Himálaje. Ty předchozí obsahuje první díl, který v roce 2010 vyšel už podruhé. Představil ji 93 metrů nad Prahou - v prostorách Žižkovské věže.
Když prý měl za sebou několik expedic do Himálaje a pár vylezených "kopců", lidé chtěli, aby o tom napsal. "Název Hory shora vymyslela má dcera Andrea, studentka scenáristiky na FAMU, s níž jsem teď napsal pokračování. Obsahuje příběhy ze sedmi vylezených osmitisícovek v rozmezí let 2008-2012. Jde o sedm příběhů radosti, osamění a vyčerpání. Zároveň je i připomenutím těch, kteří v horách zůstali navždy," řekl Jaroš. Teprve po výstupu na devátou - Manaslu - se prý rozhodl, že se pokusí o onu bájnou Korunu Himálaje, což je elitní horolezecký klub světa.
Andrea Jarošová během práce na první společné knize Hory má panenkoa rešerších předcházející té druhé zjistila důležitou věc. Že totiž způsob, jakým táta k lezení přistupuje, je speciální a zaslouží si, aby se o něm psalo. "Ze spousty hodin rozhovorů a stovek stran jeho deníkových záznamů jsem začala vnímat nebývalou čistotu stylu, kterou vyznává a kterou potřebuje k tomu, aby si vylezených vrcholů mohl vážit," dodala.
Obdivuje čestnost, s jakou k lezení přistupuje, i když by vůbec nemusel. Protože kdo by se to kdy dověděl, když na horách nejsou rozhodčí ani televizní kamery. "A to mě baví. Že jeho styl vychází pouze z jeho vnitřní potřeby fair-play a překonávání vlastních hranic," podotkla. Takzvaný alpský styl spočívá v tom, že se aklimatizovaný horolezec vydá do stěny a zdolá vrchol bez návratů do základního tábora.
Podle producenta zmiňovaného dokumentu Richarda Němce vznikne část na úpatí hory K2 v Himálajích, kterou se Jaroš pokusil zdolat už čtyřikrát. Použije záběry, které sám natočil. Léčení omrzlin z Annapurny si vyžádalo skoro rok, přišel přitom o jedenáct článků prstů na nohou.
"Na videozáběry v zóně smrti si člověk zkrátka musí najít čas, pokud má na nich zájem. Je to další dimenze kromě toho lezení, protože o tom, co se děje nahoře, nikdo neví," řekl Jaroš. Profesionalitu chápe i v tom, že své zážitky dokáže předat dál. Je rád, že ze třináctky držitelů Koruny Himálaje má své výstupy nejlépe zdokumentovány.
