Východoevropské mafie, divocí detektivové a divoši

Loni jsme se nad knihou Gomora od Roberta Saviana mohli utěšovat, že tak zlé jako v Kalábrii to zatím u nás není. Misha Glenny nás však rychle vyvede z omylu.

Jeho kniha McMafie totiž detailně a v souvislostech líčí, jak vznikly a jak se chovají zločinecké organizace od Kolumbie po Afriku. Zvláštní důraz přitom klade na země bývalého socialistického bloku, kde dříve pracoval jako zpravodaj BBC. Jednapadesátiletý britský novinář dostal několik profesních ocenění převážně právě za práce o východní Evropě, loni publikoval McMafii, promptně ji přeložil Petr Holčák a v koedici vydala nakladatelství Argo a Dokořán.

Promovaní inženýři

Glenny především pozorně a poučeně rozebírá podmínky, které umožnily vznik gangům tak mocným, že ovládaly celé státy a regiony. Hlavní příčinou byl samozřejmě rozpad sovětského bloku, krach socialistických ekonomik a zároveň skutečnost, že z občanů Bulharska, Jugoslávie, Ukrajiny, ale i Československa byli na změnu nejlépe připraveni příslušníci tajných služeb, kteří se spolčovali s polokriminálními strukturami, jež už za socialismu vytvářeli číšníci, taxikáři či vysloužilí boxeři a zápasníci. Dovozuje, že hmotná nouze a sledování západních televizních seriálů o diametrálně vyšší životní úrovni mnohé Balkánce a Rusy dovedla do zločineckých struktur neobyčejně snadno a rychle. A že například v Kolumbii výrobci drog využili čerstvě založeného (1968) Institutu pro pokročilý chemický výzkum v Bogotě či jejich pozdější balkánští partneři mnoha nezaměstnaných, vysokoškolsky vzdělaných chemiků. Česko se naštěstí na stránkách této alarmující knihy ocitá nepříliš často, jednou je dokonce chváleno, když jako jedna z mála zemí dokázalo zatočit s bulharským pasáckým gangem. Ale ti zločinci jsou stále všichni znepokojivě blízko.

Básníci a detektivové

Jejich divokost jako by se v posledních letech stupňovala, nicméně stále by to asi nestačilo na divokou bizarnost hrdinů rozsáhlého románu chilského spisovatele Roberta Bolaňa (1953 - 2003) Divocí detektivové, kterou přeložila Anežka Charvátová a vydalo Argo. Na více než šesti stech stranách se tu rozehrává podivuhodný příběh o básnících, pornografii, ztrácení se v poušti a mnoha jiných kuriózních a tajemných dobrodružstvích. Bolaňo je momentálně velkou hvězdou v USA, je předmětem mnoha intelektuálních a univerzitních debat, hojně se čte a milují jej prominentní kritičky New York Times Michiko Kakutaniová a Janet Maslinová, které jeho knihy neopomenou zařadit do žebříčku svých favoritů za uplynulý rok, obvykle jako jediného neamerického autora.

Minulý týden zemřel Claude Lévi-Strauss, zakladatel a živoucí ikona strukturální antropologie, muž, který nejenže poznal rituály kmenově žijících lidských společností, ale dokázal je zobecnit tak, aby je bylo možné vztáhnout i na chování členů moderní civilizace. Jakkoliv může disciplína, které se věnoval, zdát příliš „vědecká", ve dvacátém století měla velký vliv - a to bylo i důvodem, proč jeho profil nakladatelství Icon Books zařadilo do „komiksové" populárně naučné edice, kterou u nás pod názvem Seznamte se... vydává nakladatelství Portál. Srozumitelný, obrázky, grafy, citáty a dalšími názornými prvky vybavené vysvětlení Lévi-Straussových výzkumů a teorií přeložila Jindra Štolcová. Dozvědět se mimo jiné lze, proč jsou u primitivních národů ženy tak častým a oblíbeným předmětem směnného obchodu. Nejsou oni taky tak trochu mafiáni?

Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.

Repro: Týden