Šest let pracoval brněnský literát, někdejší disident a politik Milan Uhde na svých pamětech. Výsledkem je kniha o více než 600 stranách. Autor ji nazval Rozpomínky. Co na sebe vím a před několika dny vyšla ve společné péči nakladatelství Host a Torst. Sedmasedmdesátiletý Uhde minulost neidealizuje a neretušuje, přemýšlí o ní vždy "ostny směrem k sobě", sdělili nakladatelé.
Vzpomínky zavádějí čtenáře do řady různých prostředí, jimiž Uhde prošel - od studií na brněnské filozofické fakultě v 50. letech přes reformistické literární kruhy v následující dekádě až k disentu za normalizace. Uhde tehdy nemohl publikovat, některé jeho dramatické texty se hrály pod cizími jmény. "Největší oporou mi kromě ženy bylo společenství zakázaných spisovatelů," vzpomíná Uhde v knize.
Po roce 1989 se někdejší disident chtěl věnoval pedagogické a nakladatelské činnosti, ale načas jej pohltila politika. Jako příznivec Václava Klause vstoupil do ODS, stal se ministrem kultury, předsedou České národní rady a Poslanecké sněmovny. V nové knize označuje své politické angažmá za cennou zkušenost, vzpomíná však také na omyly, neúspěchy a deziluze.
"Za celou svou politickou kariéru jsem dvakrát zažil radost ničím nezkalenou: když jsem do politiky vstupoval - a když jsem ji opouštěl," napsal Uhde, který po roce 2000 začal znovu tvořit pro jeviště. Jeho nové texty uvedlo například Městské divadlo a Husa na provázku v Brně nebo Divadlo Na zábradlí v Praze. V současnosti je Uhde také předsedou Rady České televize.
Knihu doprovází obrazová příloha, Uhdeho bibliografie a jmenný rejstřík. Nakladaté knihu označují za cenný pramen k poznání české kultury a společnosti v uplynulých 60 letech a řadí ji k významným memoárovým a deníkovým dílům Uhdeho vrstevníků Jana Zábrany, Jiřího Stránského, Ivana Klímy, Pavla Juráčka, Pavla Švandy nebo Jiřího Gruši
