Horory
Miloň Čepelka z "Cimrmanů" vydal knihu děsuplných povídek

Herec, hudebník, básník a spisovatel Miloň Čepelka, známý zejména svým působením v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, vydal novou sbírku povídek s názvem Svědectví inspektora Toufara. Obsahem knihy nicméně nejsou humorné, ale naopak hororové příběhy, které budou pro Čepelkovy čtenáře zřejmě překvapením. Knihu vydává nakladatelství ČAS a čtenáři v ní najdou celkem osm próz.

"Čtyři jsou normálnější, vyprávěcí, zbylé jsou tajemnější, lyrickoepické, ale mají určitý děj. Já sám je nazývám básně v próze," řekl Čepelka s tím, že povídky napsal již před několika lety. "Vytáhl jsem je ze šuplíku a zhodnotil je očima, řekl bych, redaktorskýma - a zdálo se mi, že snesou i oči cizí," dodal autor.

Čepelka ve své nejnovější knize vypráví například o ženě se třemi tvářemi, řediteli obecné školy, jenž navzdory sebevraždě tráví večery v podivném domě na samotě, o proradné milence, která není spokojena se stísněným prostorem v rakvi, či o zamilovaném muži, jenž polemizuje nad vraždou milenky, která si hodlá vzít jiného.

"Já sám bych povídky neoznačil jako hororové. Horor má v první fázi vzbuzovat strach a hrůzu. Ale to mým záměrem není. Ten děs v mých povídkách vychází jen z normálních lidských situací a vztahů," uvedl Čepelka, který zanedlouho oslaví šestasedmdesáté narozeniny.

Na knižní trh během své kariéry uvedl řadu titulů včetně několika básnických sbírek a novel, například Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví, Poklesky rozverné snoubenky či titul Bezdětný otec a syn. Nejvíce se ale Čepelka do povědomí české veřejnosti zapsal jako jeden z "cimrmanologů". V roce 1967 totiž stál u zrodu Divadla Járy Cimrmana. Je také autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů.