Různým formám cenzury a regulace literární komunikace v českých zemích od dob pátera Koniáše po rappera Řezníka se věnuje publikace nazvaná V obecném zájmu. Autoři z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na ní pracovali šest let a v úterý ji představí veřejnosti během Dne s dějinami literární cenzury v sídle ústavu v ulici Na Florenci.
Rozsáhlou monografii s podtitulem Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749-2014 vydalo s Akademií věd nakladatelství Academia. Podle autorů je první českou vědeckou prací, která se věnuje různým formám cenzury od osvícenské transformace kultury až do současnosti, která je charakterizována další kulturní a mediální změnou - nástupem internetu.
Na knize spolupracovalo pod vedením Michaela Wögerbauera 38 autorů z České republiky i ze zahraničí. Rámcové kapitoly popisují instituce a cenzurní praxi příslušné doby i její sepětí s dobovým civilizačním a kulturním kontextem. Případové studie pak ukazují procesy cenzurování v detailu a otevírají problémové pole výkladu směrem k ´měkčím´ formám společenské regulace.
Po dopolední tiskové konferenci budou od dvou hodin o knize přednášet a diskutovat někteří z autorů. V půl čtvrté se jako zvláštní host Dne s dějinami literární cenzury představí dramatik, scenárista, herec a spisovatel Zdeněk Svěrák. Organizátoři dne si ho vybrali jako tvůrce, jehož potýkání se s cenzurou je připomenuto v části knihy věnované období komunistické vlády.
Zkušenost s omezováním činnosti Divadla Járy Cimrmana, schvalováním textů a inscenací i tendencí publika číst mezi řádky každé umělecké dílo jako politický jinotaj vtělili Svěrák s Ladislavem Smoljakem do komedie Nejistá sezóna (1988), kterou lze podle autorů knihy chápat jako mimořádně výstižnou metaforu literární i divadelní cenzury období normalizace.
