Pražský hřbitov
Umberta Eca fascinují lidé, kteří věří konspiračním teoriím

Italského spisovatele Umberta Eca fascinuje hloupost lidí, kteří berou vážně různá spiknutí. Prohlásil to v New Yorku na debatě o své poslední knize Pražský hřbitov, jež se právě konspiracemi zabývá. Román, který v říjnu vyšel i v českém překladu, mimo jiné zkoumá, jak se s pomocí podvrženého spisku Protokoly sionských mudrců zrodil moderní antisemitismus.

Eco míní, že někteří lidé prostě potřebují věřit, že věci nejsou jen tak, že je za nimi něco jiného. "Na internetu například naleznete nespočetně stránek, které přinášejí nejrůznější interpretace událostí z 11. září 2001," podotkl spisovatel, jenž se spikleneckými teoriemi zabýval již ve svém dřívějším románu Foucaultovo kyvadlo.

Připomněl také výrok anglického spisovatele Gilberta Keithe Chestertona, podle něhož to, že lidé přestali věřit v Boha, neznamená, že již nevěří ničemu. Naopak věří všemu. "Jsou připraveni věřit všemu, což vysvětluje úspěch všech těch odpadových materiálů o svatém grálu a dalších podobných věcech," uvedl. Dodal nicméně, že spisy jako Protokoly sionských mudrců, které líčí údajné plány Židů na ovládnutí světa, předsudky nevytvářejí, ale posilují je. Nenávist, kterou vytvářejí, se totiž hodí různým režimům.

"Láska je velmi selektivní. 'Miluji tebe, chci abys milovala mne,' říkáme si. ... Nenávist či válka je oproti tomu kolektivní, spojuje lidi, a proto je hlavním nástrojem diktatur," poznamenal v úterý vpodvečer Eco v knihkupectví Barnes & Noble na newyorském náměstí Union Square.

Šíření nenávisti a různých smyšlenek podle něj v současné době usnadňuje celosvětová počítačová síť, kde se nejrůznější teorie objevují na velkém počtu stránek. "Rizikem internetu přitom je, že pro nepřipraveného 'surfaře' je obtížné rozpoznat, zda stránka je spolehlivá. U knihy přinejmenším vidíte, že ji vydala třeba renomovaná univerzita," řekl devětasedmdesátiletý spisovatel.

Zároveň poznamenal, že se neobává konce knih kvůli internetu. Ani fotografie podle Eca nezničila malířství a letadla zase nezničila železnici. "Tedy s výjimkou Spojených států," odtušil k pobavení publika. Moderní technologie podle něj nicméně nepochybně ovlivní způsob, jakým lidé budou psát. Jeho způsob psaní podobně ovlivnil například film. "Poznamenal mne spíše John Ford než Marcel Proust," řekl Eco.

Příběh Leonarda da Vinciho

Inspirativní vynálezce, jeden z nejlepších malířů historie a ikona renesance. Co má společného s Cimrmanem? A proč jeho sláva přetrvává už půl tisíciletí? Čtěte v TÝDNU!  

Aktuální vydání zakoupíte ve stánku nebo si můžete objednat předplatné.

Pražský hřbitov odehrávající se v 19. století je jeho již šestý román. Eco, jehož nejznámějším dílem je román Jméno růže z roku 1980, jej v italštině vydal loni po šestileté odmlce. Kniha se stala světovým bestsellerem. Název knihy inspiroval román Biarritz pruského poštovního úředníka a spolupracovníka tajné policie Herrmanna Goedscheho z 19. století. V jeho knize se na pražském židovském hřbitově scházejí rabíni a plánují spiknutí.

Vymyšlená historka se stala jedním z pramenů Protokolů sionských mudrců, jež poprvé vyšly v Rusku v roce 1903 a které zřejmě vypracovala ruská tajná služba. Jako podvrh je v roce 1921 odhalil anglický list The Times.