Návrat Salanderové
Vrátí se Lisbeth Salanderová i po smrti Stiega Larssona?

Detektivní trilogie Milénium od zesnulého švédského novináře Stiega Larssona je aktuálně jedním z největších světových bestsellerů. Dosud se prodalo více než 25 milionů výtisků v 41 zemích. Ve všech státech se drží na prvních příčkách prodejních žebříčků. Larsson se tak posmrtně stal druhým světově nejprodávanějším autorem loňského roku.

Všechny knihy už byly ve Švédsku zfilmovány a po Evropě vynesly 61 milionů dolarů. Trilogii o záhadné hackerce Lisbeth Salanderové a novináři Mikaeli Blomkvistovi, kteří společně vyšetřují dávné zločiny, se dobře daří i v Česku. Aktuálně vydaný závěrečný díl Dívka, která kopla do vosího hnízda se opět vyšvihl do čela žebříčků prodejnosti.

Většina knih v Česku vychází v nákladu 2-3000 výtisků, za bestseller je považována kniha prodaná v 10 000 výtisků. Larssonovskou sérii ale vydal HOST v několikatisícových nákladech a početných dotiscích.

První díl prodal zatím zhruba 35 tisíc výtisků, druhý o deset tisíc méně a v případě aktuálního třetího si zatím distributoři odebrali 35 tisíc výtisků. "Pro podzimní měsíce předběžně počítáme s dotisky všech tří dílů," říká Dana Blatná z nakladatelství s tím, že se chystá i brožované vydání dalších dvou dílů a podzimní dárkové balení.

Aktuálně vydaný závěrečný díl navíc znovu zvedl zájem i o díly předchozí, další vlnu prodejů lze očekávat v souvislosti s chystaným uvedením filmové série Milénium.

Stieg Larsson zemřel v roce 2004, ještě před vydáním trilogie na infarkt v pouhých 50 letech. Nadšení celého světa nad působivě konstruovanou sérií se tak už nedočkal a řada fanoušků série je zoufalá z toho, že se už od něj nedočká dalších děl.

Larsson před svou smrtí prý plánoval vydání celkem 10 knih série a v době smrti byl uprostřed psaní dosud nevydaného čtvrtého dílu.

Milovníkům jeho knih teď ale svitla naděje. Agentury oznámily, že byly nyní, šest let po Larssonově smrti, nalezeny dvě Larssonovy sci-fi povídky. Autor je napsal v pouhých 17 letech, dosud ale nebyly vydány, švédský časopis Jules Verne je tehdy odmítl. Ze sbírky archivu časopisu se povídky dostaly do sbírek Švédské Národní knihovny.