Luděk Munzar připravuje veřejnou nahrávku o vzpomínkách na divadlo

Někdejší člen činohry Národního divadla Luděk Munzar bude v Divadle na Vinohradech vzpomínat na jeviště, zákulisí i na slavnou hereckou generaci včetně vzácných přátelství s Danou Medřickou, Ladislavem Peškem, Janem Pivcem, Karlem Högerem a dalšími. V divadelní zkušebně natočí 25. října veřejnou nahrávku CD, kterou Popron Music vydá k jeho osmdesátinám v březnu příštího roku.

Podle Evy Laštovičkové z Popronu byl zájem o účast na tomto podvečeru mimořádný, vstupenky na veřejnou nahrávku byly okamžitě vyprodány.

Munzar se svou ženou Janou Hlaváčovou jezdili v 90. letech po republice s pořadem nazvaným S vůní šminek a benzinu. Vyprávěli v něm o životě s divadlem, o lidech, které mají rádi.

"A taky o mé lásce k létání a rychlých autům. Nyní však budu na jevišti zkušebny Divadla na Vinohradech sám - a se mnou i osobnosti českého divadla, přátelé, které jsem v životě poznal, na které dodnes vzpomínám," komentoval oblíbený herec tento pořad.

Podle režiséra nahrávky Roberta Tamchyny nejsou Munzarovy vzpomínky o těch, které v životě poznal, prázdné jako mnohé populární veselé příběhy z natáčení. "Naopak, jsou to jsou příběhy, v nichž je nejdůležitější člověk, o kterém se vypráví. Vypravěč jako by jen předával pocit podané ruky, úsměvu a osobní blízkosti velkých herců naší první scény," řekl.

Luděk Munzar letos na jaře převzal na jevišti "zlaté kapličky" prestižní cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Než v létě 1990 českou první scénu opustil, odehrál tu třiatřicet sezon. Přes dvě desítky let pak na jeviště nevstoupil. Až loni na podzim se nechal přemluvit k pořadu věnovanému básníku Františku Hrubínovi v pražské Viole, který s ním připravil právě Tamchyna. V polovině 90. let a v roce 2000 byl Munzar také odměněn cenou Františka Filipovského za mistrovství v dabingu.

Jeho herectví bylo vždy střídmé, noblesní a přesvědčivé. Na českou první scénu přišel v roce 1957 jako mladík po ročním angažmá v Mladé Boleslavi. Pokládá za obrovský dar, že mohl stát na jevišti s velikány typu Zdeňka Štěpánka, Jana Pivce či Karla Högera a "nepřekážet" jim. S bravurou zvládal rovné a sympatické chlapíky, stejně jako komplikované hrdiny i úlisné až krajně negativní typy.