Přeložila Petra Klůfová, BB/art, 375 stran
V Americe jsou Hiaasenovy knihy bestsellery srovnatelnými s pracemi Johna Grishama nebo Stephena Kinga, u nás sice vycházejí, ale nijak dramatické obliby se nedočkaly. Autor má nezvyklou zálibu: jeho zápletky většinou souvisejí s ničením životního prostředí. To mu nijak nebrání v konstrukci tradičního thrilleru, v případě románu Naostro až staromódního. Postavy totiž rozděluje na jednoznačně kladné a záporné, zato vynalézavější tvůrci už dávno černobílé dělení relativizují.
Ale i tak je to solidní oddechové čtení, Hiaasen si „užil“ zejména postavu floutka Chaze: ten hned v úvodu shodí svou manželku přes palubu oceánského parníku, jenže nevyjde mu vražda tato a ani další (pro změnu zpacká vraždu milenky). A vůbec všechno, na co sáhne, se mu začíná hroutit přímo pod rukama včetně sexuálních výkonů, na které býval tak pyšný. Hiaasen mu dál a dál podstrkuje menší i větší pohromy, způsobené jednak rafinovanou pomstou manželky, která zázrakem (zachránil ji pašerácký pytel plný marihuany) v moři přežila, a také tím, že ho prokoukne mnoho dalších lidí, jež předtím „čurával“. Až máme pocit, že jsme nečetli thriller, nýbrž tragikomedii.
