Jako antickou tragédii, již však přinesla padesátá léta v komunistickém Československu, vnímají tvůrci televizního filmu Monstrum osud sochaře Otakara Švece. Název filmu odkazuje k monstróznímu sousoší, které v Praze ztvárňovalo sovětského vůdce Josifa Stalina a jehož byl Švec autorem. Příběh muže, jemuž zakázka, z níž nebylo možné odstoupit, zničila rodinu, kariéru a nakonec i život, uvede v režii Viktora Polesného Česká televize 28. května.
Polesný je i autorem scénáře, který napsal podle knihy Rudolfa Cainera Žulový Stalin. "Na příběhu mě vždycky v první řadě zajímá vztah mezi osobností a dobou," řekl Polesný. "Vždycky nejtěžší úkol je zobrazit i atmosféru doby, výtvarno té doby. Naštěstí existuje dokumentární film, který je hlavní taková kontrapunktická rovina v tom filmu, a ten se jmenuje Pomník lásky a přátelství. Filmaře, který jej točil, jsem v jedné scéně ukázal a film také prochází celým naším filmem," uvedl režisér.
Pro potřeby filmu Monstrum loni na Letné v místě, kde Stalinův pomník nakonec jen sedm let stál, vznikl jeho polystyrenový model v měřítku 1:1. Poradcem filmu byl sochař a pedagog Kurt Gebauer, učil také představitele hlavní role Jana Nejedlého, jak se pracuje se sochařskou hlínou, aby záběry byly věrohodné. "Monstrum je důležitý film. V době toho příběhu jsem žil, poslouchal vyprávění, četl o tom. Filmem se zviditelnilo, do jaké neřešitelné situace se může dostat nadaný člověk na vrcholu kariéry v situaci šíleného společenského režimu. Přiznám, že na konci filmu jsem byl dojat," uvedl k filmu Gebauer.
Švec patřil k významným sochařům první půle dvacátého století, vystudoval u Josefa Myslbeka a Jaroslava Štursy, učil na pražské akademii a vystavoval v zahraničí. Ve dvacátých letech tvořil pod vlivem sociálního civilismu, podobně jako slavnější Otto Gutfreund. Švecovou první významnou sochou byla v roce 1924 plastika muže na motocyklu, závodníka v plné jízdě. Socha ve stylu futurismu je nyní v Národní galerii. Velmi dynamická plastika je v ostrém kontrastu se statickým monolitem Stalina, což také podtrhuje celý tragický příběh poznamenaný krutou dobou.
Švec se v roce 1949 přihlásil do soutěže na pomník Stalina. Bylo mu už 57 let, údajně očekával, že dílo tak monstrózních rozměrů komise neschválí. Megalomanští ideologové padesátých let však byli oslněni vidinou největší sochy sovětského vůdce v Evropě a Švec soutěž vyhrál. Práci na něm nakonec vzal za svou, ztratil ale přátele a uznání, jeho manželka, kterou hraje Zuzana Stivínová, neunesla tlak společnosti a rok před dokončením sochy spáchala sebevraždu. Stejně ukončil svůj život i sochař jen několik dní před odhalením pomníku v roce 1955.
