Točna v Českém Krumlově v zámecké zahradě zůstane

24.03.2010 16:30 Původní zpráva

A přece se točí a točit se bude! Dokonce oběma směry, což je světový unikát. Co? No přece otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Zůstane také na svém místě - tedy uprostřed barokní zahrady krumlovského zámku.

Ministr kultury Václav Riedlbauch, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, primátor Českých Budějovic Juraj Thoma, starosta Českého Krumlova Luboš Jehlička a památkáři konečně našli společnou řeč. V Praze na svém jednání se shodli na tom, že definitivně padá jedna ze tří variant, které nastiňovaly další budoucnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Tedy to, že divadelní prostor opustí dosavadní místo - barokní zámeckou zahradu. Ve hře zůstala postupná modernizace nebo zcela nový projekt, který by zajistil dosavadní službu - divadlo ve veřejném prostoru - na vyšší úrovni, v podobě jakéhosi metodického centra exteriérového divadla. Revitalizaci by se měla financovat ze státních i evropských fondů. To, že podobné projekty mají v Bruselu značnou naději na úspěch na místě ze svých zkušeností potvrdil i Vladimír Špidla.

Ministrem garantované klidové období, kdy točna zůstane v současné podobě, trvá do konce roku 2015. Bude zajištěno smluvně a neměla by ho tudíž ohrozit ani změna vlády po květnových volbách. Sloužit má především k vytvoření reálného a konkrétního řešení problému, což představuje mimo jiné už i návrhy architektonických studií nové podoby hlediště tak, aby vyhovovalo požadavkům památkářů. „Je jasné, že dnes otáčivé hlediště není ozdobou barokní zahrady," řekla k tomu jasně ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, „a v současné podobě by rozhodně nemělo zůstat." Dovede si však prý představit variantu s menší kapacitou a subtilnější konstrukcí, která by byla šetrná k památce a na druhou stranu „nebrzdila provoz". Zároveň se vyjádřila také ke zvýšení nájemného, které musí platit majitel divadla, kterým je město České Budějovice. To podle slov českobudějovického primátora Thomy vzrostlo celkem o 111 %. Částka okolo dvou milionů korun prý vyplývá ze zákona o majetku státu a jedná se o nižší průměr tzv. „ceny obvyklé v místě plnění".

Zástupci ministerstva kultury se vyjádřili i k často zdůrazňovaným námitkám, které upozorňují na možnost, že cizorodý prvek ve stylových zahradách povede vyjmutí Českého Krumlova z fondu světového kulturního dědictví UNESCO. Ministerstvo kromě jiného sází na to, že město do fondu nebylo zapsáno výhradně na základě zahradního komplexu. Příslušný výbor se má otázkou zabývat v příštím roce, už letos v květnu se ale bude konat ministerstvem svolaná odborná konference, která má jasně posoudit dopady točny na hodnoty, pro které byl Krumlov do fondu kulturního dědictví zapsán. Argumentovat pro zachování točny se bude i na základě speciální srovnávací studie. Ta si všímá deseti vybraných zahrad v Evropě, které využívají svůj prostor podobně jako Český Krumlov. Nechybí mezi nimi ani Versailles, z těch českých třeba Litomyšl.