Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy opět připomene legendu českého komiksu - rozverné obrázkové příběhy o Myšpulínovi, Bobíkovi, Pinďovi a Fifince. 21. dubna otevírá pro dětskou i dospělou veřejnost interaktivní výstavu, kde bude dost prostoru i pro vlastní tvořivost.
Čtyřlístkomanie nabídne nejstarší i novější čísla Čtyřlístku, původní kresby Jaroslava Němečka i krátké "čtyřlítskologické" texty. Návštěvníci si tu budou moci vyzkoušet své znalosti z dějin Čtyřlístku, vytvořit vlastní komiksový příběh nebo se prostřednictvím jednoduchých úkolů ocitnout ve světě nerozlučné kamarádské čtveřice. Nahlédnou do domečku v Třeskoprskách, do Myšpulínovy laboratoře, Fifinčiny kuchyně, Bobíkovy tělocvičny či Pinďovy knihovny. V muzejní kavárně pak mohou posedět u kávy a Fifinčiny bábovky.
-4dad5b5c9567c_275x122.jpg "Z výstavy.")
První komiksový sešit s názvem Vynálezy prof. Myšpulína vyšel v květnu 1969 jako jednorázová publikace nakladatelství Orbis a měl takový ohlas, že byl jeho tvůrce Jaroslav Němeček vyzván, aby v příbězích pokračoval. Čtyřlístek, ač zdánlivě vypadal jako časopis, časopisem nebyl, ale vycházel zprvu šestkrát, později devětkrát za rok v edici Knihovnička Čtyřlístek. Přestože v dětských časopisech existovaly i jiné skvělé komiksy, jedině Čtyřlístek vycházel v ucelených a samostatných sešitech a tím byl jedinečný.
Od roku 1974 byl na zadní straně čísel uveřejňován ediční plán, ale datum vydání dalšího čísla nebylo nikdy oficiálně známo, takže nové dobrodružství bylo nutné v trafice vyhlížet. Počet výtisků byl totiž omezený, stačilo se v trafice o den opozdit a Čtyřlístek již byl vyprodán - i přes rostoucí náklad, který v 80. letech dosahoval 200 000 výtisků. Čtenáři tak zažívali napětí, které přerostlo v kult a čtyřlístkomanii. Ta dnes vrcholí například na Aukru, kde vyvolávací cena nečíslovaných sešitů prvních dvou ročníků často překračuje deset i 15 tisíc korun.
Někdy se objevují spory, zda je Čtyřlístek opravdu původní seriál, neboť Němečkově čtveřici předcházely čtyři obdobné postavičky Dagmar Lhotové a Zdeňka Slabého kreslené kolegyní a kamarádkou Věrou Faltovou: kocour Vavřinec, pejsek Otylka, prasátko Mojmír a kozlík Spytihněv. Podobnost tu je, ale plagiátem Čtyřlístek přesto není.
Scénáře původně vymýšlel sám výtvarník Jaroslav Němeček, ale již od roku 1970 se stala hlavní scenáristkou Ljuba Štíplová, která pak dobrodružství čtveřice kamarádů vymýšlela až do své smrti v roce 2009. I když v posledních 20 letech střídavě s dalšími autory. Zpočátku se Ljuba Štíplová podepisovala jménem svého muže Miloše Štípla, neboť její jméno bylo spojeno s výzvou Dva tisíce slov.
