Fotografie Ivonne Theinové
Dvaatřicet kilo: ideální váha na pokraji hororové scény

Fotografický projekt Ivonne Theinové s jasně vypovídajícím názvem Dvaatřicet kilo zachycuje děsivě křehká těla modelek spoutaná v obinadlech. Svým angažovaným uměním fotografka upozorňuje na problematiku mentální anorexie, psychické poruchy vyvěrající často pod tlakem nároků, jež pro předváděcí mola vyžadují modelingové agentury. Častou příčinou je i obecný názor veřejnosti na "krásně" vypadající, tedy extrémně štíhlá ženská těla.

Ač se zdá, že éra ultratenkých modelek ustupuje do pozadí a na scénu se opět vrací téma křivek, projekt Ivonne Theinové je stále aktuální. Impulzem k vytvoření série čtrnácti fotografií bylo pro autorku setkání s takzvanými proanorektickými webovými stránkami, které prezentovaly anorexii jako nový životní styl. Zprvu jen vnitřní protest proti trendu mladých dívek přizpůsobovat se nesplnitelným normám pojala autorka netradiční formou.

Sama fotografická série, která dorazila například do Goethe-Institutu ve Washingtonu už v roce 2009 či do stejného institutu ve Finsku o rok později, stále získává místo v řadě celosvětových výstavních prostor a nepřestává na sebe strhávat pozornost. Práce Ivonne Theinové a instalací jejích snímků si například povšiml počátkem letošního roku španělský deník El Mundo a přinesl rozsáhlou recenzi její tvorby.

Pokud má divák strach, že pozoruje živé modely, může být klidný. Autorka nejdřív fotografovala modelky v pozicích, které jsou typické pro lifestylové magazíny, a teprve poté jejich těla počítačově upravila podle představ mladých dívek, pro které číslo dvaatřicet kilo představuje ideální váhu. Fotografie působí o to hrozivěji, že obličeje modelek jsou zastřeny, a tak má divák před sebou mrtvolně vyhlížející skelety bez jasnějších rysů tváře a jakékoli identity.

"Pracovala jsem se ženami, které jsou přirozeně štíhlé, avšak nejsou to anorektičky. Svým způsobem však definují určitou estetiku a styl," řekla pro deník El Mundo fotografka s tím, že tvůrčí proces jí zabral několik měsíců, kdy práci na fotografiích precizovala a dolaďovala konkrétní detaily. "Líbí se mi, že má návštěvník výstavy pochybnosti o tom, zda se dívá na reálná těla, či nikoliv, " dodává.

Fotografie z této série byly k vidění ještě v roce 2015 v rámci instalace LOVE & LOSS v LENTOS Kunstmuseu v Linci nebo v rámci výstavy Woman - Powerfull and Powerless v Teutloff Museu Bielefeld. Snímky z instalací bývají také běžně dostupné na facebookovém profilu autorky.