Veřejné galerijní a sbírkové instituce se na případné vydávání svého majetku v rámci církevních restitucí příliš nepřipravují. Odkazují na podobu zákona, podle něhož bude konečný objem restitucí záviset až na tom, kdo a o co požádá. V tisku se sice objevily úvahy o některých konkrétních uměleckých dílech, dotčené instituce však vylučují, že by připravovaly soupisy děl, i předběžná jednání s potenciálními restituenty.
Ani církve zatím nechtějí oficiálně své nároky představit. Jedněmi z mála jsou cisterciáci z Vyššího Brodu, kteří budou chtít stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, tedy devět deskových maleb z poloviny 14. století. Uvažují ale, že by dílo nechali v Národní galerii (NG) jako dlouhodobou zápůjčku - chtějí hlavně, aby stát uznal, že patří jim.
Podobně by se pravděpodobně zachovali i jiní restituenti - mnohá z teoreticky vydávaných děl jsou památkami, na jejichž majitele se vztahuje památkový zákon, a za špatnou péči o daná díla hrozí sankce. Vzácné středověké obrazy nebo rukopisy třeba musí být uloženy v klimatizovaných prostorách se stálou teplotou a vlhkostí.
Národní galerie je připravena
"NG nepořizuje žádné seznamy potenciálních restitucí, neboť k danému účelu postačuje standardní majetková dokumentace," řekl ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas. Pokud jde o movitá díla, vztahy NG s římskokatolickou církví jsou podle něj dlouhodobě velmi vstřícné. "Bylo by jistě naším přáním, aby tento stav zůstal zachován i po eventuálním uzákonění další restituční vlny."
Ředitel NG Vladimír Rösel ale v tisku uvedl, že galerie má seznam děl, o která by mohli restituenti požádat. Zároveň se podle něj NG chystá požádat stát, aby nejvýznamnější díla vykoupil zpět. Restituce by se podle něj mohly dotknout Sbírky starého umění. "Zájem o vykoupení části restituovaných děl je ze strany NG trvalý, realizace těchto výkupů ovšem závisí výhradně na objemu prostředků poskytnutých ministerstvem kultury," řekl Vlnas.
V 90. letech stát mnoho restituovaných artefaktů vykoupil, pro NG například za sto milionů kolekci obrazů Františka Kupky. Zda by byl ochotný vydávat stamilionové sumy i dnes, není zřejmé.
Restituce se budou asi týkat i Národního památkového ústavu (NPÚ), není ale zřejmé, zda se požadavky dotknou i sbírek. Brněnské biskupství asi požádá o chrám na Zelené hoře, památku UNESCO, o níž opakovaně usilovalo. NPÚ by ho musel vydat, protože výjimku ze zákona má jen pražská katedrála sv. Víta.
Záleží na požadavcích
"Nevíme, které církve a o co budou žádat," řekla mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová. Pokud by restituenti žádali o nemovitost i její mobiliář, bylo by podle ní třeba vytvořit takzvané kmenové sbírky, tedy sestavit znovu mobiliář tak, jak vypadal v době zestátnění památky. K tomu by měly sloužit soupisy a knihy, které se po válce a v 50. letech v době svozů sbírek vytvářely; někde byly pečlivě vedené, jinde však vznikaly až zpětně a přesné nejsou. NPÚ se podle mluvčí snaží kmenové sbírky vytvářet, je to však dlouhodobý proces. Domnívá se ale, že současná vlna restitucí se hradů a zámků nedotkne tolik jako ta z 90. let, kdy se s ní státní památková péče vyrovnávala celé desetiletí.
Také Národní muzeum počítá s tím, že příliš žádostí nedostane. "Hlavní nápor na restituce knihovních fondů byl v 90. letech," řekl ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera a dodal, že většina svozů z klášterních knihoven směřovala v 50. letech do Národní knihovny. I ta vrátila veškerý knižní fond v 90. letech.
Vracelo se pět interiérových knihoven, které nebyly součástí Klementina - benediktinům v Břevnově, křížovníkům, františkánům u Panny Marie Sněžné, augustiniánům u sv. Tomáše a dominikánům u sv. Jiljí, řekla ředitelka historických a hudebních fondů Národní knihovny Miroslava Hejnová.
Knihovna vrátila knižní fond také premonstrátům v Teplé, stát ale rukopisy, prvotisky a další vzácné exponáty v letech 2006 až 2008 pro knihovnu za šedesát milionů vykoupil zpět.
