Galerie vystavuje fotografie o Plasticích a disentu

V Galerii Benedikta Rejta v Lounech v sobotu začala výstava fotografií Jana Ságla nazvaná Tanec na dvojitém ledě. Ukazuje život českého disentu kolem skupiny The Plastic People of the Universe v 70. letech i estetiku vlaštovek na drátech. Některé snímky jsou vystaveny úplně poprvé, uvedla Jana Zajoncová z galerie. Výstava potrvá do 1. září.

"Jednou se udělal pořádný led, ale pak přišla obleva, odtálo to a pak zase přišel mráz a po něm se vytvořila taková krustička, po které jsme lítali. Začalo se to s námi houpat, ale my jsme předstírali, že je pod krustou ještě starý pevný led a nic se nám nemůže stát, i když jsme tušili, že tam asi tak pevný led není...," popsal Ságl inspiraci pro název své výstavy.

"Dvojitý led" je ale podle něj hlavně metafora i pro život za normalizace. "Dvojitý led je hlavně o hře, kdy se sám v sobě přesvědčíš a utvrdíš v tom, že nebude žádný průšvih. Sice víš, že tam nakonec zahučíš, ale chceš věřit tomu, že tě nedostanou. Dostali nás úplně všechny, uvedl fotograf narozený v roce 1942 v Humpolci.

Pracoval jako nezávislý fotograf pro časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění. Na přelomu 60. a 70. let Ságl začal dokumentovat prostředí českého undergroundu a disentu. Jeho žena, výtvarnice Zora Ságlová, je sestrou básníka a hudebníka Ivana Martina Jirouse.

Fotografoval prostředí undergroundových kapel The Primitives Group a The Plastic People of the Universe. "Do roku 1976 vznikala série fotografií, které dokumentují akce a koncerty obou kapel a s nimi zachycují jejich přátele a příznivce z řad osobností českého undergroundu a disentu," uvedla Zajoncová.

Mnohé z nich jsou podle ní zveřejněny poprvé. "Svou lehkou atmosférou nedávají tušit, že vznikly v nelehkém období normalizačního Československa. Lidé na nich se svobodně baví, slaví a tančí, poddali se oné iluzi zdánlivě bezpečného dvojitého ledu, který pod nimi ale pomalu praská," dodala galeristka.

Výstavu doplňují dva samostatné cykly ze 70. let. Série Domovní prohlídka vznikla jako reakce na neustálou hrozbu zatýkání. Fotografie a negativy pokládal Ságl za dávno ztracené, protože je před hrozbou domovní prohlídky ukryl pod podlahou i mezi známými. Našly se až vloni.

Druhý cyklus Vlaštovky zachycuje ptáky na elektrickém vedení. Hlavním zájmem Ságlových snímků se nakonec stala krajina, kterou fotografoval i pro zahraniční periodika. Jeho dílo je zastoupené ve sbírkovém fondu českých i světových galerií.