Havla, Hrabala a Vaculíka spojí výstava samizdatu v paláci Lucerna

Na příkladu jedné ze samizdatových edic ukáže výstava v pasáži paláce Lucerna peripetie vzniku, výroby a distribuce knih zakázaných autorů v Československu v období normalizace. V úterý od 19.00 se bude konat vernisáž výstavy Samizdat a Edice Expedice, kterou v roce 1975 založil Václav Havel se svými přáteli. Výstava samizdat přiblíží prostřednictvím fotografií a dalších dobových dokumentů.

Československo 70. a 80. let 20. století bylo totalitním státem, ve kterém byla zavedena cenzura veřejně projevovaných názorů. Neexistovala svoboda tisku, bylo zakázáno vydávání tisíců publikací a stovky spisovatelů nesměly psát. Ti, kterým úroveň oficiálního tisku, knižní produkce ani přístup k informacím nebyly lhostejné, se rozhodli sami vydávat díla autorů "na indexu".

Vznikla tak celá řada samizdatových knih i časopisů. Za jejich výrobu a šíření hrozilo trestní stíhání a uvěznění až na několik let. Přesto v Československu vznikly desítky samizdatových edic. Jedna z nejslavnějších a nejstarších byla Edice Petlice, kterou vedl spisovatel Ludvík Vaculík, velmi důležitá byla také Edice Expedice s druhým nejvyšším počtem vydaných titulů.

V roce 1975 ji založili dramatik Václav Havel, filozofka Dana Horáková a literární kritik a redaktor Jan Lopatka. Edice publikovala knihy komunistickým režimem zakázaných autorů, například Bohumila Hrabala, Ludvíka Vaculíka, Jiřího Koláře, Jiřího Kuběny a Jana Patočky. Václavu Havlovi v Edici Expedice vycházela díla v prvním vydání.

Portfolio edice tvořily ale i překlady zahraničních autorů, třeba Hannah Arendtové, Friedricha Hayeka či Martina Heideggera a díla spisovatelů patřících mezi literární underground (Ivana M. Jirouse, Jáchyma Topola, Věry Jirousové). Provoz Expedice fungoval s přestávkami až do roku 1989 a za téměř patnáctiletého působení v ní vyšly 232 tituly.