Kampa zve na výstavu disidenta Karla Trinkewitze

Výtvarné dílo básníka, žurnalisty a výtvarného umělce Karla Trinkewitze (1931 až 2014) představuje Muzeum Kampa. Výstava se soustředí na jeho koláže, objekty i práce nesoucí se v duchu lettrismu a snaží se objasnit různorodost jeho přístupů k tvorbě. Muzeum chce výstavou českou veřejnost seznámit s dílem autora, který po podpisu Charty 77 odešel do Německa. Výstava začne v sobotu a potrvá do 22. května.

"Obsedantní tvůrce, vetešník, básník, dopisovatel, aktivista, novinář, disident, signatář Charty 77, karikaturista a humorista, který byl fascinován písmem, jež se mu stalo fetišem. Ať už v obrazech, kolážích, provokativních dopisech a pohlednicích, které posílal Gustavu Husákovi, či na prknech Umělecké besedy, kde předčítal své aforismy," charakterizuje autora kurátorka výstavy Klára Burianová.

Na počátku Trinkewitzovy tvorby byl jeho velký zájem o slovo v jakékoli podobě. Tištěné v novinách, psané, malované, vystřižené, složené a zase rozebrané, stojící ve větě i samostatné. Stěžejní metodou projevu se Trinkewitzovi stala koláž, v literatuře i ve výtvarném umění. Mnohé z jeho prací se nesly v duchu lettrismu, ve kterém se písmo stává výchozím prvkem produkce.

Pro Trinkewitze byl velmi důležitý svobodný projev. Aktivně se podílel na protirežimních akcích, působil v okruhu experimentálních básníků okolo Jiřího Koláře a Josefa Hiršala. Stýkal se s řadou disidentů a Václavu Havlovi posílal do věznice kolážované pohlednice s protistátní tematikou. Byl pod neustálým hledáčkem Státní bezpečnosti a po podpisu Charty 77 byl vybrán StB jako adept vhodný pro takzvanou Akci Asanace.

Během té měli být méně známí disidenti, kteří nezpůsobí takový rozruch a mediální reakci v zahraničí, donuceni k opuštění Československa provázenému ztrátou občanství. Trinkewitz se tak v roce 1979 stal exulantem a svůj nový domov našel v Hamburku, kde navázal spolupráci s exilovým i německým tiskem.

Muzeum Kampa se současnou výstavou snaží představit výběr z díla tohoto českoněmeckého básníka a výtvarníka, který v ČR zatím zůstává širší veřejnosti méně známý. Návštěvníci si mohou prohlédnout raná díla vycházející ze surrealismu, asambláže a koláže, jež mají být poctami velkým osobnostem, jako byli Andy Warhol, Marcel Duchamp či Yves Klein, či abstraktně geometrické obrazy, které vystavoval s Klubem konkretistů.