Národní galerie představuje Nečekané dědictví modernistů

Unikátní soubor uměleckých děl především tvůrců české moderny získala před časem Národní galerie v Praze z odkazu lékařky Aleny Žižkové Lind. Kolekci obrazů a prací na papíře od autorů, mezi nimiž byli surrealisté Toyen a Jindřich Štyrský, Josef Šíma, Jan Matulka, malíř Bretaně Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, František Tichý nebo František Muzika, galerie představuje v Konírně paláce Kinských na Staroměstském náměstí.

Výstava se jmenuje Nečekané dědictví, protože tak v roce 2010 NG více než 20 uměleckých děl významných autorů moderny získala. Soubor pochází ze sbírky Aleny Žižkové Lind (1926 až 2009), která jej původně chtěla odkázat anonymně, ale na poradu přátel se v poslední vůli k vlastnictví přihlásila. Dvě z děl, surrealistická plátna malířky Toyen Bramborové divadlo z roku 1941 a Na zámku La Coste z roku 1943, už NG před dvěma lety vystavila ve Sbírce moderního a současného umění ve Veletržním paláci.

"O jejím úmyslu jsme se dozvěděli až po její smrti při pozůstalostním řízení. Ušlechtilost takového počinu nevídáme často, proto se Národní galerie rozhodla celou sbírku vystavit nejen pro její ojedinělost, ale také z respektu k mecenášskému gestu," říká kurátorka výstavy Zuzana Novotná ze Sbírky grafiky a kresby.

U některých děl zůstala poznámka o zajímavé provenienci nebo o jejich vystavení. Například Preislerova kresba pocházela ze sbírky psychoanalytika a surrealisty Bohuslava Brouka, Kremličkova kresba byla z majetku bratra Václava Špály Rudolfa.

NG také zahajuje novou výstavu ve Veletržním paláci, která ukáže soubor přípravných kreseb a výsledných grafických listů Josefa Šímy k básnické sbírce Pierra Jeana Jouva Ztracený ráj. Šíma se ve svých 30 letech usadil ve Francii a po celý život měl úzký vztah k poezii a přátelil se s básníky. Tato přátelství se v řadě případů proměnila v tvůrčí spolupráci.

Určující pro něj bylo setkání s mladými básníky Rogerem Gilbertem Lecomtem a René Daumalem, s nimiž založil skupinu Vysoká hra. Později v Šímově životě sehráli důležitou úlohu další autoři, mezi něž patřil i právě Francouz Pierre Jean Jouve. Ve 20. a 30. letech ilustroval Šíma několik jeho knih a jejich spolupráce vyvrcholila v roce 1938 Šímovými kresbami k Jouvovým sbírkám Ztracený ráj a Kyrie.