Čekání na ředitele
Národní galerie se v době "po Knížákovi" dynamicky mění

Nová organizační struktura, opuštění nevhodných budov i volba nového ředitele Veletržního paláce - to všechno čeká Národní galerii v Praze. Po odchodu jejího dlouholetého ředitele Milana Knížáka čekají instituci dynamické proměny.

S výběrem nového ředitele Sbírky moderního a současného umění čeká ale Národní galerie v Praze (NG) na dobu, kdy bude mít celá instituce novou organizační strukturu. Nové vedení NG plánuje i další změny - kromě opuštění Jiřského kláštera na Pražském hradě by se galerie chtěla zbavit i další budovy, kterou dnes užívá k výstavním účelům. Zásadní změna se má týkat prezentace moderního a současného umění, galerie také chce systematicky spolupracovat s externími kurátory. Pro ČTK to uvedl náměstek ředitele NG Nikolaj Savický.

Klášter sv. Jiří opustí NG na konci února, byla v něm ale jen v pronájmu, objekt patří Správě Pražského hradu. Umění 19. století dosud v klášteře prezentované se v budoucnu přesune do Salmovského paláce. Pouze k výstavním účelům NG v Praze využívá dům U Černé Matky boží a Valdštejnskou jízdárnu patřící Senátu. Další objekty NG slouží zejména stálým expozicím, přestože se i v nich konají dočasné výstavy.

NG bývala za minulého vedení kritizována za to, že se soustředí na získávání nových budov na úkor jiných svých činností. "Rozsah sbírek NG a potřeba jejich prezentace však další snižování počtu budov neumožňují. Je nutné změnit způsob rozhodování o umístění stálých expozic," uvedl Savický. Od prosince proto pracuje skupina odborníků z NG i dalších institucí, která hledá optimální umístění expozic. Podle dřívějších plánů by se ale například mělo gotické umění odstěhovat z Anežského kláštera, kde ho ohrožují povodně.

Výrazně změnit chce galerie prezentaci moderního a současného umění. Když v září odešel její ředitel Tomáš Vlček, slibovala NG na jeho místo konkurs. Nyní ale říká, že nejprve musí změnit organizační strukturu celé galerie a "teprve z jejích změn vyplynou přesné požadavky na personální obsazení jednotlivých pozic". Veletržní palác sice patří k nejnavštěvovanějším objektům NG, i podle odborníků mimo galerii ale není ideálním sídlem pro sbírky v něm umístěné.

"Problém Veletržního paláce tkví jak v charakteru budovy, původně postavené pro zcela jiný účel, tak v lokalitě, kde se nachází," říká Savický. Objekt proto čeká řada změn, které "by měly vést k jeho oživení". Cílem těchto změn je vrátit společenský ruch nejen do NG, ale také do okolí. Galerie chce proto na tomto plánu spolupracovat s radnicí Prahy 7. NG ale neplánuje, že by se Veletržní palác, respektive Sbírka moderního a současného umění mohla od NG odtrhnout, o čemž se občas spekuluje.

Národní galerie letos dostala od státu příspěvek o 15 procent nižší než loni, namísto 238 milionů korun jen 204 milionů. Výpadek příjmů pro NG v roce 2012 představuje nejen problém se splácením minulých závazků NG, ale také při financování nákladů na stěhování sbírek z expozice v Jiřském klášteře, uvedl náměstek. Finanční závazky z minulosti prý galerie splácí, ale na úkor běžného provozu. Ministerská dotace na rok 2012 a vlastní výnosy ze vstupného a pronájmů ale podle Savického nepokryjí potřeby spojené s veřejnou službou, zvláště pak s výstavním programem. Loni totiž byly celkové náklady NG i po úsporách 330 milionů korun.