-58e78ee709396.jpeg "Plzeňský městský archiv usiluje usiluje o status archivní památky pro dokumenty z 13. až 17. století. Jedním z nich je Zlatá bula Ferdinanda II. ze 7. srpna 1627 (na snímku).")
Plzeňský městský archiv usiluje o prohlášení svých nejvzácnějších dokumentů za archivní kulturní památky. Dosud má archiv jen jednu takovou kulturní památku, a to rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834. Nyní usiluje o status archivní památky také například pro nejstarší plzeňské pečetidlo z doby kolem roku 1300 s listinou s prvním dochovaným otiskem tohoto pečetidla z roku 1307 a pro další dokumenty z 13. až 17. století.
"Jsme přesvědčeni o tom, že tyto středověké a raně novověké památky si v každém případě tuto ochranu zaslouží. Jedná se především o prestižní označení, které zařazuje tyto dokumenty do kategorie těch nejlepších archivním dokumentů v celé ČR," řekl primátorův náměstek pro kulturu Martin Baxa (ODS). Rozhodnutí vydává archivní správa ministerstva vnitra.
Nejvzácnější dokumenty plzeňského městského archivu jsou patřičně chráněny a uloženy. Město navíc dlouhodobě plánuje stavbu nového objektu městského archivu. Zatím se připravuje projektová dokumentace.
Za archivní kulturní památky mohou být prohlášeny archiválie, které mají mimořádný význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury, a to vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo svým vnějším znakům. Kromě nejstaršího pečetidla chce město nechat prohlásit kulturními památkami také soubor čtyř zlatých bul vydaných pro město Plzeň v letech 1434 až 1627, soubor dvou erbovních privilegií vztahujících se k městskému znaku z let 1466 a 1578, nejstarší plzeňskou soudní knihu Liber judicii z let 1407 až 1411 a velmi vzácný Osecký žaltář z druhé poloviny 13. století. Latinský rukopis obsahuje 142 pergamenových listů o velikosti 18 krát 25 centimetrů s deseti celostránkovými iluminacemi ze života Kristova.
