Nejdražší česká mince: svatováclavský desetidukát vydražen za 14,7 milionu

Kultura
7. 4. 2017 19:06
Svatováclavský desetidukát.
Svatováclavský desetidukát.

Zlatý svatováclavský desetidukát z roku 1937 se stal nejdražší českou mincí. Na aukci v Praze byl vydražen za 550 tisíc eur (asi 14,7 milionu korun) bez dvacetiprocentní aukční přirážky. Překonal tak zatím nejdražší desetidukát Albrechta z Valdštejna z roku 1630, který se loni prodal za 465 tisíc eur (12,5 milionu korun). Ze sbírky mincí Jaroslava Kokoluse se vydražilo všech 333 položek celkem asi za 3,8 milionu eur (100,7 milionu korun) bez aukční přirážky.

"Svatováclavský desetidukát je vzácná mince, jelikož bylo vyraženo pouze 34 kusů a všechny se zřejmě nedochovaly. Jedná se o jediný kus, který se kdy veřejně dražil. Pochází ze sbírky, která se dražila v roce 2006 ve Švýcarsku a majitel za ni tenkrát dal 900 tisíc korun," řekl Jan Jelínek z pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič.

Pravost svatováclavského desetidukátu byla ověřena porovnáním se dvěma exempláři v archivu České národní banky a také porovnáním s původním razidlem v depozitu kremnické mincovny.

Zlatý svatováclavský desetidukát z roku 1937 ze sbírky numismatika Jaroslava Kokoluse se stal nejdražší českou mincí.

Výsledek dražby odpovídá zhruba ocenění expertů, kteří hodnotu sbírky před aukcí odhadovali na sto milionů korun. O sbírku podnikatele Jaroslava Kokoluse, která zahrnuje všechny mince vydané od konce vlády Habsburků v roce 1918 až do roku 1993, se utkalo několik desítek sběratelů z České republiky i z ciziny. Aukční katalog obsahoval 333 položek mincí, medailí a jejich kolekcí. "Všechny položky se vydražily, takže jsme velmi spokojeni. Došlo i na očekávanou aukční bitvu, po které se mince svatováclavský desetidukát stala nejdražší mincí našeho území," řekl Jelínek.

Zlatý svatováclavský desetidukát byl na aukci v Praze vydražen za 14,7 milionu korun.

Na aukci byla také vystavena raritní mince, která oficiálně neexistuje. Jde o federativní československou desetikorunu z roku 1993 s portrétem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. Desetikoruna vznikla na základě vládní vyhlášky z roku 1992, která dává možnost razit desetikoruny od roku 1993 s použitím tří motivů. Známy jsou pouze desetikoruny s Tomášem Garriguem Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem, které se dostaly do oběhu před rozpadem Československa koncem roku 1992. Motiv s Rašínem byl ražen jen v omezeném množství a v oběhu byl zachycen zatím jen jeden jediný kus. Majitel se ji zatím rozhodl neprodávat.

Zájem o historické zlaté a stříbrné mince a historické pamětní medaile podle pořadatelů akce v posledních letech roste. "Pro kupující znamenají mince výhodnou investici. Vedle ceny zlata, stříbra nebo platiny přinášejí také přidanou sběratelskou a uměleckou hodnotu," uvedl Elizej Macho, spolumajitel aukčního domu Macho & Chlapovič.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Další čtení

Smetanova Litomyšl bude opět mít doprovodnou scénu Festivalové zahrady

Kultura
2. 5. 2025

V Praze dnes začíná multižánrový festival United Islands of Prague

Kultura
1. 5. 2025

Fušeři, debut ředitele hobbymarketu, vstupují do Divadla na Zábradlí

Kultura
29. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ