Nonkomforní Jirous bude vystaven bez kalhot na Zábradlí

Nezkrotný živel tuzemské undergroundové scény představuje výstava fotografií Ondřeje Němce s názvem Martin Jirous až Magor, kterou si od pondělka mohou prohlédnout návštěvníci pražského Divadla Na zábradlí. Černobílé snímky jsou součástí série výstav, které začátkem každého měsíce začínají v Café Baru Divadla Na zábradlí a prezentují společné téma nepřizpůsobivosti v různých podobách a významech.

Němcovy fotografie ukazují často Jirouse v situacích charakterizujících jeho nonkonformní povahu. Autor ho zachycuje se staženými kalhotami vedle Václava Havla v klubu Radost, křepčícího na stole v restauraci Na Slamníku, s vyholeným obrazcem dámského přirození na hlavě v hospodě U Zpěváčků nebo při projevu na Staroměstském náměstí.

"Fotil jsem, co mne v okolí vizuálně zaujalo, někdy tedy i Martina. Není to galerie portrétů. Jen fotky, jak šel čas," uvedl fotograf Němec, který se zabývá dokumentární fotografií. Je jedním ze sedmi dětí disidentské rodiny Němcových, dokumentoval undergroundové i chartistické události jako například koncerty The Plastic People of the Universe nebo pohřeb profesora Jana Patočky. Od roku 1990 do konce minulého roku pracoval v redakci Lidových novin.

Básník, publicista a výtvarný kritik Jirous byl významnou postavou prostředí normalizačního undergroundu. Jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe, z politických důvodů byl celkem osm a půl roku ve vězení. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně.

"Půjčil mi můj první foťák, svoji starou Flexaretu, a také byl okamžitě nesmiřitelným kritikem mých prvních fotografických pokusů," podotkl Němec, který na výstavě představuje i svoji fotografii pořízenou ve čtrnácti letech v roce 1974 po prvním návratu Jirouse z vězení.