Obraz surrealistického malíře Giorgia de Chirica s názvem Trubadúr se na nedělní aukci v Praze vydražil zhruba za 16 milionů korun i s aukční přirážkou. Vyvolávací cena byla 12 milionů. Na dvojnásobek vyvolávací ceny se dostalo rané dílo Františka Kupky Jupiter v Olympii, které se prodalo za 13,85 milionu. Uvedl to Jiří Rybář ze společnosti 1. Art Consulting Praha, která aukci pořádala.
Nejdražším dílem prodaným v tuzemské aukci je od loňska Kupkův obraz Série C I. (Protihodnoty) z roku 1935, který se prodal za 62 milionů korun včetně aukční provize. Kupkova díla žebříčku nejdražších děl dlouhodobě dominují, kromě autorů české moderny v něm ze zahraničních autorů figuruje jen Oskar Kokoschka. Až ve čtvrté desítce je malíř Georges Braque, jehož obraz Zelené umyvadlo se před devíti lety prodal za 11,5 milionu korun.
Ještě výraznějším překvapením aukce než dvojnásobný nárůst ceny Kupkova díla byl ale podle Rybáře obraz dánského realistického malíře Pedera Mørka Mønsteda Krajinné zátiší na řece. Jeho cena se z vyvolávacích 85.000 korun vyšplhala na více než dva miliony.
Giorgio de Chirico (1888 až 1978), jehož dílo bylo zlatým hřebem aukce, byl řecko-italský malíř a grafik a hlavní představitel takzvané metafyzické malby. Jeho raná tvorba významně ovlivnila surrealisty, ačkoliv on sám se od nich posléze distancoval. Později se orientoval na klasickou figurální malbu a vystupoval proti abstraktnímu malířství.
Čeští umělci měli možnost seznámit se s de Chirikovou tvorbou v první polovině 30. let. V roce 1931 byl zastoupen na kolektivní výstavě s názvem Pařížská škola v pražském Obecním domě a téhož roku měl v Praze samostatnou výstavu uspořádanou Uměleckou besedou. De Chirico napsal tři texty se vztahem k Čechám: O tichu, O Praze a O Janu Zrzavém. S tuzemským malířem Zrzavým k sobě měli tématem i zaměřením své tvorby velmi blízko. De Chirico měl ale vliv i na Vladimíra Sychru, Emanuela Fryntu, Cypriána Majerníka, Endre Nemese nebo Františka Muziku.
Poválečné umění bylo zastoupeno několika pracemi Josefa Šímy, Jana Kubička, Vladimíra Mirvalda, Jana Kotíka a především raritním dílem Zelený obraz od Vladimíra Boudníka, stejně jako jeho dalšími díly z období strukturální malby.
