Nový systém větrání, osvětlení modelující prostor a vložené lávky chránící archeologické nálezy přinesla rekonstrukce podzemních prostor v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Místa dokládající dávnou historii nejslavnějšího českého chrámu prošla konzervací a stavebními úpravami spolu s Královskou hrobkou. Čtyřměsíční práce přišly na téměř šest milionů korun a Správa Pražského hradu počítá s tím, že zejména z klimatických důvodů se bude do suterénních prostor katedrály chodit jen po předchozím objednání.
Do podzemí se vstupuje po schodech oddělených od prostoru katedrály mříží. Suterénní místnosti s nízkým stropem začínají kryptou Kosmy a Damiána, což je východní krypta baziliky sv. Víta pod chórem dnešní katedrály, řekl při prohlídce Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, který měl při opravách památkový dozor.
Návštěvník může obdivovat zbytky historické architektury, laikovi však pohled může komplikovat přítomnost ukázek různých stavebních fází - například vedle románské apsidy krypty je pozdější zdivo ze stavby Petra Parléře - základy pilířů chóru. "Je to tedy pro návštěvníky trochu nepřehledné, proto je důležité, aby s nimi byl průvodce, který jim historii přiblíží," zmiňuje další důvod, proč bude provoz omezen.
V podzemí katedrály začal v roce 1927 velký archeologický výzkum pod vedením architekta Kamila Hilberta. "Nalezlo se nečekaně mnoho, například zachovalé partie zdiva Spytihněvovy baziliky a fragmenty starší rotundy, které odborníci nečekali. Rozhodli se proto nálezy prezentovat a umožnit i příští průzkumy. Prostor se tedy zastropil a už v roce 1929 k oslavám milénia bylo možné jej navštívit. Od té doby ale bohužel prostory procházely minimální údržbou," říká Měchura.
Spolu s intenzivním návštěvnickým prostorem, zastaralým osvětlením, nepříznivými klimatickými podmínkami a velmi omezenými možnostmi větrání se malá údržba negativně projevila na vzhledu všech suterénních prostor, uvedl. Někteří návštěvníci podle něj dokonce do odkrytých archeologických terénů vstupovali a tím je poškozovali.
Nízký strop suterénu tvořily nevzhledné betonové překlady, záměrem rekonstrukce provedené ateliérem DaM tedy bylo mimo jiné pohled na šedý beton potlačit. Na úpravách se podíleli také archeologové, kteří zabezpečili archeologické terény formou zásypů - ty chrání zdivo a umožňují případný další přístup k nálezům. Fragmenty zdiva byly očištěny a konzervovány, restaurován byl i interiér Královské hrobky včetně sarkofágů a mozaiky.
Ukázky historických architektonických prvků, především hlavic sloupů, doplní ještě 3D model na obrazovce umístěné na stěně velké schránky skrývající klimatizaci. Ta přivádí do suterénu vzduch z katedrály a odvádí ho zčásti zpět a zčásti ven z chrámu. Model zájemcům ukáže suterén ve vztahu k nadzemním prostorám katedrály.
Čeští panovníci jsou pohřbeni částečně v katedrále, v Královském mauzoleu, více ostatků však spočívá přímo pod ním v suterénu v Královské hrobce. Další čeští panovníci jsou pohřbeni v chóru katedrály.
Zaklenutému prostoru hrobky zdobenému zlatou mozaikou dominuje bronzový sarkofág Karla IV., po jeho boku jsou společně uloženy Karlovy manželky a mezi deseti sarkofágy jsou ještě ostatky Jiřího z Poděbrad, Ladislava Pohrobka a panovníků z rodu Habsburků. Královská hrobka byla vybudována brzy po úmrtí císaře Ferdinanda I. v roce 1564. Současnou podobu jí dali ve 20. a 30. letech architekti Kamil Hilbert a Kamil Roškot.
