Od Komenského k Nobelovkám. Národní muzeum představí unikátní výstavu

Ukázky vzácné korespondence Jana Amose Komenského, partituru Dvořákovy Osmé symfonie nebo unikátní 3D animaci pravěkých lidí představuje výstava Věda - národ - dějiny. V Národním muzeu (NM) v Praze připomíná 125 let od založení Akademie věd ČR. Veřejnosti se otevře v pátek 16. října a potrvá do 10. ledna příštího roku. V pátek ji zástupci muzea a Akademie věd prezentovali médiím. Další nově otevřenou výstavou v NM je Grammatyka Cžeska, soubor nejdůležitějších starých tisků gramatik v knižní i digitální podobě.

Jako součást dlouhé historie největší vědecké instituce v ČR i současných výsledků jejích humanitních ústavů mohou návštěvníci zhlédnout například diplomy Nobelových cen udělených chemikovi Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959 a spisovateli Jaroslavu Seifertovi v roce 1984.

Akademie věd se touto výstavou podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše do muzea opět vrací. První slavnostní zasedání České akademie věd a umění se totiž uskutečnilo roce 1891, tehdy v nové budově Muzea Království českého v Praze, tedy v nyní rekonstruované Historické budově NM.

Původní Česká akademie věd a umění (ČAVU), založená před 125 lety, neměla tolik vědeckých pracovišť jako nynější akademie. Soustředila se především na přidělování podpor určených na bádání a uměleckou tvorbu. Přispěla ale k největším úspěchům české vědy v období první republiky, například k Heyrovského objevu polarografie i k chetitologickým výzkumům orientalisty Bedřicha Hrozného.

Po nastolení totalitního režimu v roce 1948 byly zrušeny dosavadní vědecké mimouniverzitní instituce a na jejich místě byla založena Československá akademie věd (1953-1992). Návštěvníci si mohou prohlédnout například i služební průkaz tehdejšího prezidenta akademie, komunistického politika Zdeňka Nejedlého i jeho osobní předměty.