Schiele a Krumlov - láska, která se minula v čase
09.07.2010 08:30 Původní zpráva
Dnes patří jeho obrazy a kresby na světových aukcích k těm nejvyhledávanějším a platí se za ně miliony dolarů, ale traduje se, že ve své době je odmítl krumlovský pekař vyměnit za pár housek.
Tuhle příhodu sice v nové knize Schiele a Krumlov, kterou ke stodvacetiletému výročí narození provokativního malíře vydalo českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum, nenajdete, ale jinak se o vztahu slavného umělce a neméně slavného města dozvíte skoro všechno.
Právě v rodišti své matky, kde stále žila část jeho rodiny, která na něj pravidelně donášela jeho poručníkovi, nacházel útočiště i inspiraci. Tam utíkal zhnusený Vídní a tam začal malovat svá melancholická Mrtvá města, která jsou dnes ozdobou světových galerií. Mládež umělce a jeho přátele zbožňovala, ale úctyhodní maloměšťáci jim nedokázali přijít na jméno. Svou roli sehrálo výstřední oblečení, chování i permanentně prázdná kapsa.
Schiele přijížděl do Krumlova pravidelně a s nadšením, ale jeho odchody nebyly vždy slavné. V roce 1911 dostal urychlenou výpověď z pronajatého domku za to, že na zahradě kreslil akt místní dívky, což vzbudilo pobouření sousedů. I po této aféře se ale do města znovu vracel. Naposled rok před smrtí, v roce 1917.
Český Krumlov stejně jako Schieleho obrazy neztratil ze své krásy nic do dneška. Naopak pro svou malebnost se dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a po roce 1989 se stal vyhledávaným místem turistů. Teprve od té doby "Krumlovští svému Schielemu rozumějí". Důkazem toho je nejen Egon Schiele Art Centrum, které tam od roku 1993 funguje, ale právě i česko-německo-anglická verze knihy Schiele a Krumlov. K suché studii má daleko - zabrousí do korespondence, soukromého života i mezi figurky krumlovského života začátku minulého století. Prozradí mimo jiné i to, že Schiele své obrazy tehdy prodával po stokoruně, maloval je na malé dřevěné desky, aby lépe snášely cestu poštou do Vídně a kolem zahradního domku si vysázel záhony tulipánů.
Ten, kdo knihu pojme jako pozvání na výlet, ocení i její topografickou přesnost. Ta se týká v první řadě obrazů - vedle jejich reprodukcí jsou fotografie stejných městských motivů z dnešní doby. Není problém si za nimi dojít a porovnat všechno na vlastní oči. Drobná schémátka dokonce označují místa, z nichž Schiele obrazy maloval. Až v Krumlově člověk pochopí jeho ptačí perspektivu nebo terasovitou kompozici, které prostě odpovídají krajinné scenerii města.
Také domy, kde Egon Schiele bydlel, stále existují a adresy jsou k dispozici. Zahradní domek místo tulipánů sice obklopuje dětské hřiště, ale "parksee" v zámecké zahradě, oblíbené místo malířových zádumčivých procházek, je stále k dispozici v téže podobě. Mimochodem, nic nemožného není ani dát si s gustem nohy na stůl ve stejném podniku jako on. Jen místo z kavárny vás vyvedou z pizzerie.
Franz E. Wischin: Schiele a Krumlov, Egon Schiele Art Centrum, 2010, 291 stran
Foto: ESAC a Karel Šanda
