Pražská výstava ukáže gotické umění z Krušnohoří

Umění krušnohorského regionu z období let 1250 až 1550 představí výstava nazvaná Bez hranic s podtitulem Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Národní galerie v Praze ji otevře 27. listopadu ve Valdštejnské jízdárně. Pořadatelé ji představili novinářům v Litoměřicích, neboť tamní biskupství půjčuje mnoho exponátů pro výstavu.

Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na 200 uměleckých děl. Návštěvníci uvidí velké křídlové oltáře, ukázky deskového i knižního malířství, sochařství či památky zlatnictví a uměleckého řemesla.

Všechny artefakty by měly dokládat význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Název Bez hranic odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene.

Přes města, tvořící hospodářské zázemí pro život na horách, vedly z Prahy jako centra Českého království dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou byla labská cesta do Drážďan, opačně šla saská cesta přes Louny a Most do Freiberku.

"Výstava je členěna na 11 oddílů, přičemž i její architektura sleduje dvojí komunikaci mezi centrem království a Krušnými horami a Saskem. Na historickém pozadí těchto dvou komunikací je rozehráno 11 oddílů, které samostatně prezentují umělecká centra, fenomény jednotlivých královských a poddanských měst a ukazují jejich specifika," řekla kurátorka výstavy Michaela Ottová.

Nejstarší vystavená díla budou pocházet z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech svůj ráz. Díla z doby od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela nejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek ale již umělecká tvorba byla úžeji navázána na regionální centra a klíčovou roli sehrála pětice královských měst Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny a Most a kláštery v Kadani a Oseku.

Výstava je výsledkem grantu NAKI (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity). Spolupracují na ní odborníci z filozofických fakult ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Univerzity Karlovy. Děkanka ústecké fakulty Michaela Hrubá připomněla, že výstava by mohla pomoci prezentovat region nejen jako místo poznamenané nedávnou historií a zničené těžbou uhlí a pomoci vrátit jemu a jeho obyvatelům povědomí o jeho kulturní historii. Pomoci regionu by podle jejích iniciátorů měla i společná česko-saská nominace Krušnohoří na seznam UNESCO, která se připravuje už přes deset let.