Mezinárodní pobouření nad nedělním zadržením světoznámého výtvarníka Aj Wej-Weje a hromadným zatýkáním disidentů a aktivistů v Číně stále roste. USA a mnohé země EU apelují na čínskou vládu a žádají vysvětlení. Aj Wej-Wej byl zadržen na letišti před čtyřmi dny a dosud o něm nikdo nemá žádné zprávy.
Aj Wej-Wej je mezinárodně exponovaná osobnost, přitom nepatří mezi tvrdé jádro čínských disidentů. Spíše mu bylo režimem zatím mnohé dovoleno a jeho umělecké charisma ovlivňuje a přitahuje celou komunitu čínských umělců. Paradoxní a pro totalitní stát příznačné je, že čínská veřejnost ho téměř nezná. Bude tedy mimořádně napínavé sledovat, jaký vliv bude mít mezinárodní tlak na momentální vnitropolitickou zlovůli Číny. O to více, že Západ Ajovi fandí - s nejprestižnějšími galeriemi v čele.
"Apeluji na čínskou vládu, aby urychleně vyjasnila situaci, a doufám, že Aj bude okamžitě propuštěn," řekl ministr Velké Británie William Hague a dodal: "Rozvoj nezávislé občanské společnosti a uplatňování lidských práv v rámci právního státu jsou zásadními předpoklady pro dlouhodobou prosperitu a stabilitu Číny." Podobně se vyjádřili zástupci Francie, EU a USA.
Pu Zhiqiang, známý obhájce lidských práv, není překvapen Ajovým zatčením, ale je znepokojen tím, že policie nedala Ajově rodině žádnou zprávu o jeho situaci a nepodala k věci žádné vysvětlení, což jinak běžně činí i v případech obyčejných pouličních kriminálníků. Umělcova manželka Lu Qing řekla agentuře Reuters: "Tentokrát je to velmi vážné. Prohledali ateliér a vzali si i pevné disky z počítače a další věci. Zadržují ho dlouho." Je možné, že bude nucen se soudně hájit a může být i vězněn.
Třiapadesátiletý Aj Wej-Wej byl zadržen na letišti v Pekingu v neděli dopoledne těsně před odletem do Hongkongu. Zatčení přišlo jen několik dní poté, co oznámil, že chce z Číny odejít a usadit se v zahraničí, protože už má dost šikanování a sledování ze strany úřadů, které zesilují represe osob kritizujících režim. Hovořil o tom, že by chtěl odejít do Německa.
V půlce února byl Aj Wej-Wej nucen zrušit svou vůbec první výstavu v Číně, protože mu organizátoři sdělili, že její načasování je politicky nevhodné. V lednu nechal čínský režim Ajovi zdemolovat jeho nově postavený 
ateliér v Šanghaji a loni v prosinci mu úřady zabránily vycestovat z Číny. Stalo se to před slavnostním předáváním Nobelovy ceny za mír v norském Oslu, kterou dostal vězněný čínský disident Liou Siao-po. Aj se proslavil také návrhem architektonické konstrukce Ptačí hnízdo na střeše olympijského stadionu v Pekingu, nicméně vzápětí označil olympijské hry za chvástání nesvobodného čínského režimu.
Aj Wej-Wej (v anglické transkripci Ai Wei Wei) patří ve světě mezi nejznámější čínské umělce. Britská aukční síň Sotheby´s nedávno v Londýně uspořádala dražbu stovky kilogramů jeho slavných porcelánových slunečnicových semínek, která předtím vystavoval v londýnské galerii Tate Modern. Na plochu tisíce metrů čtverečních jich tam nechal navézt 150 tun, asi sto milionů kusů. Ručně zdobená slunečnicová semínka z porcelánu vyrábělo dva roky 1600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen.
