Výstavní hit
Světová moderna v Praze: Monet, Matisse, Miró, Warhol

Osmdesát mistrovských děl autorů, kteří v současné době většinou lámou rekordy aukčních prodejů představuje Národní galerie ve Veletržním paláci. Monet, Matisse, Kandinskij, Wasarely, Magritte, Giacometti, Miró, Warhol, Bacon, Baselitz a další představují první ligu dějin výtvarného umění a v takové koncentraci se na našem území dlouho nevyskytovali a vyskytovat nebudou.

Většina prací pochází ze sbírky manželů Batlinerových, kterou před několika lety přeměnili na nadaci a dali na dobu neurčitou k dispozici právě vídeňské Albertině. Právnická rodina Batlinerových, která působí v Lichtenštejnsku, začala obrazy kupovat v 50. letech minulého století a během doby shromáždila na tři stovky prací prvotřídní kvality.

Právě výběr z nich, představuje páteř výstavy. Doplněny jsou několika skvělými kusy ze sbírek Albertiny - nechybí mezi nimi kultovní série elektrických křesel od Andyho Warhola, skvělý dřevořez dalšího klasika pop-artu Roye Lichtensteina nebo abstraktní kvaše Sola LeWitta.

Batlinerova sbírka je naopak postavena na fascinaci šťavnatou malbou, ať už jde o německé expresionisty počátku minulého století nebo americkou gestickou abstrakci, ruské avantgardě a současných trendech, vyjma konceptuálního umění a minimalu. Její ozdobou jsou bezesporu Monetovy slavné lekníny, které se vážou k závěru umělcova života a reprezentují malbu na pomezí abstrakce. Ty se také staly erbovním exponátem výstavy, jejíž těžiště spočívá v obrazech a pracích na papíře. Plastika je zastoupena sporadicky.

Výstavu Národní galerie „vybartrovala" jako reciproční za své zápůjčky vídeňskému muzeu. Podílela se jimi například na výstavách Vincenta van Gogha a především Pabla Picassa. Průřezový soubor takovéto kvality zapůjčený na dva a půl měsíce z Albertiny proti tomu sice může vypadat nesrovnatelně, ale Albertina jím sleduje i své cíle. Krom toho, že si dělá nenápadně reklamu, zároveň uvolnila prostor stálé expozice pro časově omezené výstavy. V tomto případě je to italský mistr Michelangelo. Z podobných důvodů „vyváží" velké soubory děl například do Asie.

Národní galerie si mohla dokonce vybrat období, které má zájem vystavit. Sáhla po moderně a současném umění, protože tam má největší sbírkové slabiny. Svým způsobem tak docelila své stálé expozice a nabízí teď u nás výjimečnou příležitost na jednom místě vidět prakticky celý průřez světovým moderním uměním. Alespoň z tohoto důvodu je tato výstava koncepční.