Budoucnost světa
V Benátkách začalo 56. bienále, světová přehlídka umění

V italských Benátkách se v sobotu pro veřejnost otevírá 56. bienále, prestižní a nejstarší přehlídka současného umění na světě. Jeho téma letos zní All the World's Futures (Budoucnost celého světa) a hlavním kurátorem je Okwui Enwezor, ředitel mnichovského muzea Haus der Kunst. První den konání bienále pořadatelé udělili ocenění nejlepší expozici a odměnili také některé jednotlivé umělce. Cenu Zlatý lev za nejlepší národní expozici dostala Arménie, která představila tvorbu současných umělců z arménské diaspory.

"V roce, který znamená zásadní milník pro arménský lid, pavilon ukazuje sílu mezikulturního souladu a změn," uvedla porota. Zlatého lva pro nejlepšího umělce vystavujícího v hlavní expozici dostala americká konceptuální umělkyně Adrian Piperová. Podle poroty průkopnická umělkyně změnila praxi konceptuálního umění, když do něj zahrnuje i subjektivitu - vlastní, svého publika a veřejnosti vůbec. Stříbrného lva pro nadějného mladého autora participujícího na hlavní expozici dostal Im Heung-Soon z Jižní Koreje za dojemné video Factory Complex zobrazující pracovní podmínky žen napříč Asií.

Porota udělila i několik čestných uznání - mezi nimi například loni zesnulému umělci Harunovi Farockému, jako výrazné osobnosti poválečného filmu a umění. Farocki byl německý umělec, rodák z Nového Jičína s indickými předky, jehož tvorba byla v posledních letech představena i v Česku. Porota ocenila skupinu Abounaddara collective založenou v roce 2010 v Sýrii za dokumentaci současné politické situace a utrpení lidí přežívajících v Sýrii.

Umění od soboty v Benátkách patří areál zahrad Giardini di Castello, bývalé loděnice Arsenale a mnoho paláců po celém městě. Bienále potrvá až do 22. listopadu. Hlavní kurátorské expozice se účastní 136 umělců z 53 zemí. Celkem má letos na bienále zastoupení 89 zemí včetně Vatikánu, poprvé se účastní Grenada, Mauritius, Mongolsko, Mosambik a Seychely.

V Giardini di Castello stojí třicítka národních pavilonů, některé z nich pocházejí už z doby počátků bienále, jež si letos připomíná 120 let svého trvání. Tradičně jsou ostře sledované ty patřící velkým zemím - USA, Británii, Francii či Německu. V těsném sousedství ale stojí i pavilon, který postavilo Československo už v roce 1924, po rozdělení republiky ho spravují společně oba nástupnické státy a v pořádání expozice v něm se střídají. Letos ji připravil Jiří David s kurátorkou Katarínou Rusnákovou.

David v projektu Apotheosis interpretuje jeden z obrazů Alfonse Muchy, jímž slavný malíř uzavíral svou monumentální Slovanskou epopej. Vytvořil aktualizovanou verzi Muchova obrazu Apoteóza - Slovanstvo pro lidstvo; obraz je však jen součástí instalace. Autor se v ní ptá po tom, co dnes znamená příslušnost k národu, zda jsou pojmy jako národ či vlast živé a atraktivní, a sleduje, co se s nimi stalo za sto let, které od sebe dělí oba dva obrazy. Podle ohlasů na podobu československého pavilonu na bienále může být jeho pojetí srozumitelné a zajímavé i pro mezinárodní publikum.