V Benátkách začalo 56. bienále, světová přehlídka umění

Kultura
9. 5. 2015 16:00
Okwui Enwezor (vlevo), kurátor 56. ročníku benátského bienále, s prezidentem bienále Paolem Barattem.
Okwui Enwezor (vlevo), kurátor 56. ročníku benátského bienále, s prezidentem bienále Paolem Barattem.

V italských Benátkách se v sobotu pro veřejnost otevírá 56. bienále, prestižní a nejstarší přehlídka současného umění na světě. Jeho téma letos zní All the World's Futures (Budoucnost celého světa) a hlavním kurátorem je Okwui Enwezor, ředitel mnichovského muzea Haus der Kunst. První den konání bienále pořadatelé udělili ocenění nejlepší expozici a odměnili také některé jednotlivé umělce. Cenu Zlatý lev za nejlepší národní expozici dostala Arménie, která představila tvorbu současných umělců z arménské diaspory.

"V roce, který znamená zásadní milník pro arménský lid, pavilon ukazuje sílu mezikulturního souladu a změn," uvedla porota. Zlatého lva pro nejlepšího umělce vystavujícího v hlavní expozici dostala americká konceptuální umělkyně Adrian Piperová. Podle poroty průkopnická umělkyně změnila praxi konceptuálního umění, když do něj zahrnuje i subjektivitu - vlastní, svého publika a veřejnosti vůbec. Stříbrného lva pro nadějného mladého autora participujícího na hlavní expozici dostal Im Heung-Soon z Jižní Koreje za dojemné video Factory Complex zobrazující pracovní podmínky žen napříč Asií.

Porota udělila i několik čestných uznání - mezi nimi například loni zesnulému umělci Harunovi Farockému, jako výrazné osobnosti poválečného filmu a umění. Farocki byl německý umělec, rodák z Nového Jičína s indickými předky, jehož tvorba byla v posledních letech představena i v Česku. Porota ocenila skupinu Abounaddara collective založenou v roce 2010 v Sýrii za dokumentaci současné politické situace a utrpení lidí přežívajících v Sýrii.

Umění od soboty v Benátkách patří areál zahrad Giardini di Castello, bývalé loděnice Arsenale a mnoho paláců po celém městě. Bienále potrvá až do 22. listopadu. Hlavní kurátorské expozice se účastní 136 umělců z 53 zemí. Celkem má letos na bienále zastoupení 89 zemí včetně Vatikánu, poprvé se účastní Grenada, Mauritius, Mongolsko, Mosambik a Seychely.

V Giardini di Castello stojí třicítka národních pavilonů, některé z nich pocházejí už z doby počátků bienále, jež si letos připomíná 120 let svého trvání. Tradičně jsou ostře sledované ty patřící velkým zemím - USA, Británii, Francii či Německu. V těsném sousedství ale stojí i pavilon, který postavilo Československo už v roce 1924, po rozdělení republiky ho spravují společně oba nástupnické státy a v pořádání expozice v něm se střídají. Letos ji připravil Jiří David s kurátorkou Katarínou Rusnákovou.

David v projektu Apotheosis interpretuje jeden z obrazů Alfonse Muchy, jímž slavný malíř uzavíral svou monumentální Slovanskou epopej. Vytvořil aktualizovanou verzi Muchova obrazu Apoteóza - Slovanstvo pro lidstvo; obraz je však jen součástí instalace. Autor se v ní ptá po tom, co dnes znamená příslušnost k národu, zda jsou pojmy jako národ či vlast živé a atraktivní, a sleduje, co se s nimi stalo za sto let, které od sebe dělí oba dva obrazy. Podle ohlasů na podobu československého pavilonu na bienále může být jeho pojetí srozumitelné a zajímavé i pro mezinárodní publikum.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Soutěž o vstupenky na koncert Lionel Richie

Kultura
1. 7. 2025

V Ostravě dnes začíná festival taneční hudby Beats for Love

Kultura
2. 7. 2025

Jakub Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie

Kultura
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ