Výstava renesančního malíře Cranacha ukazuje nové objevy i kopie

K hlavním výstavám letní sezony Národní galerie v Praze bude patřit expozice s názvem Cranach ze všech stran. Ve Šternberském paláci na Hradčanech představí dílo slavného renesančního malíře Lucase Cranacha staršího převážně z vlastních sbírek NG. Díla jsou představena skutečně ze všech stran - nejen obrazně pohledem historiků, restaurátorů, chemiků a přírodovědců, ale i doslova - návštěvníci uvidí i běžně skryté ruby Cranachových maleb.

Malíře, obchodníka a přítele Martina Luthera Lucase Cranacha staršího (1472 až 1553) představuje nejen prostřednictvím obrazů, ale také s pomocí výsledků průzkumu Cranach Digital Archive Düsseldorf. Výstava potrvá až do 22. ledna 2017.

Soubor pražských prací spojených s Cranachovým jménem je různorodý a zahrnuje populární výjevy Starého pošetilce, Cizoložnice před Kristem či Adama a Evy. U obrazu Bolestná P. Marie, považovaného dlouhá léta za kopii, výzkum potvrdil Cranachovo autorství, opačná situace nastala v případě záhadného Mistra IW, člena wittenberské dílny, jehož díla nebyla dlouho zcela jasně odlišitelná od děl Cranachových.



"Výstavu zahajujeme rok před 500. výročím počátku reformace, která sehrála v Cranachově životě významnou roli. A to i přesto, že jako malíř sloužil ideologickým rivalům - jak reformátorovi Lutherovi, s nímž ho pojilo osobní přátelství, tak mohučskému kardinálu Albrechtu Braniborskému. Nevšední umělecký talent a schopnosti mu dokázaly zajistit toleranci faktu, že pracoval pro dva znepřátelené pány," vysvětluje kurátorka výstavy Olga Kotková.

Ústředním exponátem je desková malba Zákon a Milost. Jako základní zdroj poznání luteránské teologie patří mezi největší poklady německého malířství. Malba poutala pozornost ihned po svém vzniku a záhy začaly vznikat její kopie. Jedna z nich je i v NG. "Průzkumy odhalily, že vznikla pomocí propracovaných reprodukčních technik - čtvercové sítě sloužící k přenosu kompozice. Obsahuje také pole s nápisy, které bylo z originálu později odstraněno," říká kurátorka.



Na obraze je i okřídlený had, Cranachova signatura, a datum 1529. Kopie ale vznikla v druhé polovině 16. století až po Cranachově smrti. "Chtěl tedy kopista vzbudit dojem autentičnosti a kopii vydávat, či dokonce prodat jako originálního Cranacha? Zda se jednalo o první pokus o falzifikaci, zůstává navzdory výzkumu nejasné," dodává Kotková.

Výstava představuje Cranachovo dílo zejména ve vztahu ke kulturnímu dění v Čechách a na Moravě a dokládá nebývalý zájem tuzemské šlechty a církve o jeho obrazy. Vedle tradičních komentovaných prohlídek jsou k výstavě připraveny i přednášky o identifikaci originálů, kopií a falz.