Výstavu grafických listů doprovází nově získaný Škrétův obraz

Národní galerie v Praze otevřela ve Schwarzenberském paláci nový grafický kabinet s názvem Gusto barokního kavalíra. Výstava představuje prostřednictvím především grafických listů osobnost Humprechta Jana Černína, aristokrata, jehož podobiznu od Karla Škréty loni Národní galerie získala do svých sbírek. Kabinet připomíná i pražský palác, který Černín vybudoval, Benátky jako místo jeho působení a věnuje se také soudobému uměleckému sběratelství i osobnosti Karla Škréty.

Podobizna Humprechta Jana Černína z Chudenic od Karla Škréty je jedním z nejslavnějších portrétů českého baroka. NG ji zakoupila z mělnické lobkovické sbírky. Obraz není jen mistrovským malířským dílem, ale rovněž dokladem Černínova zájmu o tvorbu Karla Škréty.

Hrabě Humprecht Jan Černín (1628-1682) byl vzdělaný a zcestovalý aristokrat evropského rozhledu a širokých kulturních zájmů. Proslul jako poučený milovník umění a velkorysý stavebník. Komorní výstava připomíná Černína jako barokního kavalíra velkého stylu. Přibližuje jeho vášeň pro umělecké sběratelství a celoživotní okouzlení Itálií, především Benátkami.

Na vrcholu své politické kariéry, v letech 1660-1663, Černín pobýval v Benátkách jako císařský vyslanec. Tehdy navázal styky s italskými malíři a znalci umění, zajímal se o literaturu, hudbu, divadlo a architekturu. V Benátkách také vytvořil jádro své obrazové sbírky, která patřila k nejhodnotnějším v českých zemích.

Roky strávené v Benátkách byly zásadní pro formování Černínovy umělecké orientace; zalíbení v benátském stylu ho už neopustilo. V Benátkách rovněž zakoupil několik raných italských obrazů Karla Škréty. Také Škréta pobýval v Benátkách, důvěrné poznání benátského malířství podstatně ovlivnilo jeho dílo. I proto konvenovala jeho tvorba vkusu uměnímilovného hraběte, který se brzy po návratu do Čech nechal od slavného malíře portrétovat.

Po skončení benátské mise se Humprecht Jan Černín zaměřil na stavbu paláce na Hradčanech, budovaného od roku 1668 podle projektu italského architekta Franceska Carattiho. Dokončení monumentální stavby se ovšem Humprecht Jan nedožil. Dostavba paláce, jeho umělecké vybavení a instalace proslulé obrazárny proběhly až za jeho syna Heřmana Jakuba Černína (1659-1710).