Kulisy z Krumlova se účastní londýnské výstavy roku
14.04.2009 09:01
Baroko jako první skutečně globální styl představuje nová výstava v londýnském Victoria and Albert muzeu. Ukazuje britským divákům baroko, které se rozšířilo z Evropy do Latinské Ameriky i do Indonésie, ve všech aspektech - církevních i světských - a v pasáži o divadle věnuje velký prostor zámeckému divadlu v Českém Krumlově.
Expozice nazvaná Baroko 1620-1800: Styl ve věku velkoleposti je označována za výstavu roku ve slavném muzeu. Uvádí ji drobný šperk z Drážďan z přelomu 17. a 18. století - velbloud vyrobený z nepravidelných perel, které zřejmě daly baroku zpětně jméno. Portugalský termín pro takovou pokroucenou perlu "pérola barroca" začal na přelomu 17. a 18. století označovat přehnaně ornamentální styl - v době, kdy deformované perly už byly z módy.
Baroko ještě beze jména vznikalo po roce 1620 v papežském Římě a jedním z jeho hlavních patronů byl později francouzský král Ludvík XIV., který v pompézním stylu postavil Versailles. "Monarchové v celé Evropě ho chtěli napodobovat," řekl jeden z kurátorů výstavy Nigel Llewellyn.
Poté, co baroko dobylo z Říma a z Francie Evropu, šířilo se v koloniích, prostřednictvím katolických misií a stalo se podle kurátorů výstavy "prvním globálním stylem". Zapustilo kořeny v portugalské kolonii Góa v Indii, v Indonésii, na Filipínách a především v Latinské Americe, kde dominovalo až do konce 18. století, tedy v době kdy ho v Evropě již nahradily další styly.
Umění přesvědčování a propagandy
Výstava také nabízí řadu exponátů ze zámoří - oltářní obraz z Brazílie, čajový stolek z Indonésie, slonovinové sošky z Góa a Filipín či obraz Svaté rodiny z peruánského Cuzka.
Expozice je rozdělena tematicky, nikoli chronologicky, a ukazuje, jak baroko utvářelo církevní stavby, veřejný prostor i paláce. Zdůrazňuje, že bylo životním stylem - ohromujícím a všudypřítomným. "Výstava se zaměřuje na baroko jako na umění přesvědčování a propagandy," napsal recenzent The Daily Telegraph.
Klíčovým prvkem expozice je divadlo a opera, která je jedním z dosud živoucích plodů baroka. Kurátoři tak vystavili dobové rekvizity a kulisy ze zachovalého zámeckého divadla v Českém Krumlově. Ve Victoria and Albert muzeu se také promítá film z představení v českokrumlovském divadle a dopodrobna se mu věnuje také katalog výstavy.
Ta uvádí slavná jména - obraz Petra Paula Rubense či terakotu Gianlorenza Berniniho -, ale hlavní důraz klade na předměty ilustrující dobu - architektonické modely, nábytek, nádobí, světské i církevní předměty.
Nabízí i dětský vozíček ve tvaru dýně nebo kostým, v němž tančil švédský král, případně model jezdecké sochy Ludvíka XIV., která bývala na pařížském náměstí Vendôme a do francouzské revoluce, kdy byla zničena, byla největší bronzovou sochou v Evropě. Výstavu doplňuje řada filmů - z krumlovského divadla i z procesí v Seville - a všudypřítomná barokní hudba.
Vrcholí celkem podle očekávání tam, kde baroko dosáhlo největší intenzity a okázalosti - v církevní architektuře a chrámových předmětech. Představuje kněžské ornáty, monstrance i osmdesátikilogramový postříbřený svícen. Barokní chrám s obrazy, sochami, hudbou, osvětlením a vůněmi byl "scénou pro multimediální představení, které se zaměřovalo prostřednictvím všech smyslů na rozum, srdce a samotnou duši", prohlásil Nigel Llewellyn.
V Británii, které je kolébkou puritanismu, není výstava takovou samozřejmostí, jakou by byla v ČR nebo jinde na kontinentě. "Svět baroka je tak vzdálený našemu, že je potřeba velké představivosti a pochopení, abychom ocenili okolnosti, motivaci a záměry, které vedly ke vzniku těchto skvělých děl," napsal The Guardian.
"Někteří lidé si na baroko nikdy nezvykli. Jeho protiklady jsou příliš matoucí, jeho výstřelky příliš extrémní. Baroko je rozhodně hádanka - je povrchní i hluboké, krásné i ošklivé, uspořádané i chaotické, sexy i svaté. Pro jeho ctitele to je ale základ jeho kouzla," napsal list Financial Times.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.