V 71 letech zemřela v neděli emeritní sólistka Národního divadla (ND), pěvkyně Eva Děpoltová. V pondělí to potvrdila ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová. Známá sopranistka se poslední měsíce léčila z těžké nemoci.
Sólistkou opery ND byla 25 let, na první české scéně zpívala Manon Lescaut, Mozartovu Donu Annu a Hraběnku ve Figarově svatbě, Beethovenovu Leonoru, Smetanovu Anežku a Krasavu. Vynikala v mozartovských postavách i v dramatech, velmi blízká jí byla tvorba Antonína Dvořáka. Na řadě koncertů v Česku i zahraničí vystupovala jako host České filharmonie.
Eva Děpoltová se narodila 5. srpna 1945 v Bratislavě. Absolvovala pražskou AMU, její pěveckou techniku nejvíce ovlivnila profesorka Zdeňka Ziková. Již v době studia vystupovala na mimopražských scénách i v Národním divadle (Mařenka, Milada). Ještě před operní kariérou se ale Děpoltová, podobně jako později Eva Urbanová, věnovala jinému žánru - zpívala s bigbítovou kapelou.
Do operního světa vstoupila později než její vrstevnice, prosadila se ale razantně. Debutovala už v době studií - téměř bez zkoušky vstoupila na operní jeviště v Ústí nad Labem, aby tam ztvárnila roli Milady v Daliborovi; ta se později stala jednou z jejích nejoblíbenějších.
V roce 1973 se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, odkud posléze přešla do Bratislavy. Během svého působení v Ostravě a ve Slovenském národním divadle vytvářela významné role světového i českého repertoáru, které jí brzy otevřely cestu na zahraniční scény. K nim patřily zejména Turandot a Lady Macbeth, s níž hostovala v Německu, v Istanbulu a Teheránu; Violettu zpívala v Düsseldorfu, ve Frankfurtu nad Mohanem Káťu a s Peterem Dvorským vystoupila v Prodané nevěstě.
Eva Děpoltová spolupracovala s rozhlasem, televizí i gramofonovými firmami, mimo jiné se podílela i na mnoha kompletních operních nahrávkách: Šárka, Dalibor, Libuše, Hubička, Šelma Sedlák, Eva, Lucerna, Don Giovanni, Řecké pašije, Hry o Marii. Nahrávka opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, v níž ztvárnila roli Pascaliny, získala Prix Caecilia. Ceny uděluje každoročně od 60. let 20. století Unie belgického hudebního tisku, sdružení profesionálních hudebních kritiků v Belgii ve spolupráci se společností Music Bozar.
