Do kin se blíží film Konfident, kde Jiří Mádl hraje mladého estébáka. Co si myslí o současném odposlouchávání politiků a jaké zkušenosti s ním má on sám?
Když padl totalitní režim, byly vám tři roky. Bavili jsme se o tom doma?
Jasně, od rodičů mám pokrytá 70. a 80. léta. Jenže ten film začíná v roce 1968, takže jsem vycházel z toho, co jsem se naučil ve škole nebo co jsem si přečetl. Ale z totality mám přece jen jeden zážitek. Pamatuju si, že stojíme ve frontě za Mariánským náměstím v Budějovicích, kam jsme chodili pro zeleninu. Je tam brácha a držím za ruku babičku, která má takovou tu čínskou tašku se vzorem.
Jak jste se tedy připravoval na tu roli estébáka? Seděl jste v archivu?
Nechtěl jsem být o moc zkušenější než ta postava, když jsem měl být naivní. Film je podle skutečného příběhu, naštěstí jsem předobraz té role potkal. Vzal jsem ho do cateringu na kafe a krátce jsme se bavili. Nejzásadnější pro mě byla jeho věta: "Ale chápejte, byl jsem úplně obyčejnej kluk." Snažil jsem se to tak i hrát. Po filmech Pouta nebo Životy těch druhých, které byly skvělé, jsme to téma udělali pohledem mladého člověka.
* Jak dospívá v muže?
* Proč abstinuje?
* Jak řeší vypjaté líbací a postelové scény?
* Proč jezdí tak rád do ciziny na jazykové kursy?
* Proč během natáčení filmu Konfident nemohl spát?
* Jak je spokojen s pravicovou vládou a koho bude volit?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 25. června.
