Válka o internet
Hackeři napadli web OSA i stránky české vlády

Několik hodin byly ve čtvrtek mimo provoz internetové stránky české vlády a Ochranného svazu autorského (OSA), který se v ČR stará o vybírání poplatků za veřejnou hudební produkci. Stránky svazu byly podle serveru Technet.cz terčem útoku hackerů, vládní web nefungoval podle mluvčího vlády Jana Osúcha kvůli účelovému přetížení serveru. Hackerské hnutí Anonymous tak chtělo podle serveru vyjádřit svůj nesouhlas s vybíráním poplatků za prázdná média a s podporou dohody ACTA, kterou ČR podepsala v Tokiu.

Internetové stránky vlády podle Osúcha nefungovaly zhruba mezi 17 a 20 hodinou. "Po osmé už byl jejich provoz plně obnoven," řekl mluvčí. Server vlády byl přetížen velkým počtem pokusů o přístup, které "se tvářily", že jsou ze zahraničí, řekl Osúch. Dodal, že běžně web vlády registruje 2000 přístupů za hodinu, dnes to za tři hodiny do 20 hodinybylo 15 milionů pokusů o přístup. Výpadek vládních stránek podle něj neměl jakýkoli další vliv na chod úřadu vlády. Web autorského svazu OSA byl mimo provoz od 16.30, kolem 21 hodin už byl chvílemi přístupný.

Předseda představenstva OSA Roman Strejček elektronický útok na webové stránky sdružení potvrdil. "Každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a jiní tím, že boří. Jsme o to více pyšní na to, že jsme na straně těch, kteří tvoří. Možná i proto se nemusíme schovávat. Současně se omlouváme autorům a veřejnosti za dočasnou nedostupnost našich stránek, způsobenou elektronickým útokem, vůči kterému se není možné účinně bránit," sdělil Strejček.

Úspěch made in Česko

Přední čeští vědci, manažeři, majitelé firem, umělci a sportovci vám poradí, jak dosáhnout úspěchu. Jak funguje byznys s nostalgií a které české značky sklízejí největší obdiv doma i v zahraničí?

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

"My situaci sledujeme, prověřujeme a analyzují se přístupy, odkud mohl být útok veden," řekla mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká. Podle ní by se mohlo jednat o trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, za který hrozí až dvouleté vězení. Záleží však také na výši způsobené škody. Pachatelem by mohl být nejen svolavatel útoku, ale i ti, kteří se k činu úmyslně připojí. Mluvčí však připustila, že prokazování takového činu je poměrně složité. Dokazuje to i fakt, že z tohoto trestného činu nebyl v ČR ještě nikdo obviněn.

Útoky jsou podle Kopecké realizovány tak, že se na webové stránky přihlásí v jeden okamžik velký počet uživatelů, server není schopen informace zpracovat a takzvaně spadne. Správci systému jsou poté schopni dohledat, z jakých IP adres se útočníci na server přihlásili. "Prozatím útoky, které jsme prověřovali, nebyly směřovány z České republiky, ale nevylučuje se ta možnost, že by některé z útoků mohly být směřovány i od nás," podotkla Kopecká.

Ochranný svaz autorský, zkráceně OSA, je občanské sdružení, které funguje jako kolektivní správce poplatků za veřejné hudební produkce. Kromě výběru těchto poplatků se podílí na novelizaci autorského zákona a spravuje i nepopulární poplatky z prázdných médií. Vybrané peníze pak rozděluje mezi umělce, kteří jsou v ochranném svazu registrováni.

Dohoda ACTA

"Dohoda ACTA se snaží omezit svobodu slova a neutralitu internetu. OSA také už dlouhé roky terorizuje Českou republiku svými autorskými poplatky za každé prodané médium. V podstatě jde o o organizaci, která je podobná slovenské SOZA, která se před sedmi měsíci proslavila pokusem zpoplatnit videa vkládaná z jiných stránek (hlavně YouTube a Vimeo). Anonymous si nemyslí, že takové přiživování na autorech je morálně akceptovatelné," cituje server dopis hackerů.

Mezinárodní protipirátskou smlouvu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům), která zakotvuje zásady ochrany duševního vlastnictví, v Tokiu podepsalo 22 členů Evropské unie včetně České republiky. Smlouva si klade za cíl bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků, ať už jde o záznamy hudebních či filmových děl, falšované léky, napodobeniny značkových oděvů či jiné formy podloudné výroby. Kritici smlouvy považují dokument za nástroj směřující k cenzuře internetu a omezení svobody globální výměny informací. Jejích dopadů na podnikání se bojí i podniky napříč internetovým odvětvím, od poskytovatelů webových spojení přes sociální sítě po výměnu videa na internetu.

Prvotními iniciátory dohody ACTA byly v roce 2006 Japonsko a USA, tedy celosvětově nejvýznamnější držitelé práv k duševnímu vlastnictví. Oba státy přiznávají, že ochrana práv k duševnímu vlastnictví je sice upravena řadou mezinárodněprávních dokumentů, zejména dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Podle nich ale globální rozsah porušování těchto práv se stává stále větší hrozbou pro trvalý a udržitelný rozvoj světové ekonomiky, a je proto nutné zavést zejména vyšší standardy v oblasti vynucování práv.

Podrážděná komunita

Podrážděně na text smlouvy ACTA a obdobného amerického dokumentu SOPA zareagovala zejména internetová komunita. Značnou pozornost vyvolalo protestní vypnutí internetové encyklopedie Wikipedia v anglickém jazyce na 24 hodin a petice proti zákonům předložená vyhledávačem Google, kterou podepsalo přes sedm milionů lidí. Dlouhodobě se proti ACTA ohrazují takzvané pirátské strany včetně jejich české odnože. Hackerské hnutí Anonymous v reakci na chystané zákony napadlo webové stránky ministerstev a centrálních úřadů ve Francii, USA, Polsku a některých dalších zemích.

Smlouvu mezi jinými kromě Česka podepsala i Velká Británie, Rakousko, Francie a Itálie. Slovensko na seznamu čtvrtečních  signatářů nefiguruje, ale po příslušných úpravách zákonů mezi nimi mají nakonec být všechny státy EU. V říjnu 2011 se pod smlouvu už podepsaly Austrálie, Kanada, Jižní Korea, Maroko, Singapur, Japonsko, USA a Nový Zéland. Problematická z dlouhodobého hlediska je ovšem neúčast především států, kde se intelektuální vlastnictví krade nejvíce, včetně Číny a Indonésie.

Kauza megaupload

USA a Nový Zéland v těchto dnech předvedly v tomto ohledu názornou spolupráci, když novozélandské úřady z podnětu Washingtonu zatkly majitele předního světového serveru pro sdílení souborů megaupload.com a jeho nejbližší spolupracovníky. USA je chtějí soudit.
Anonymous je volné společenství hackerů, recesistů a síťových aktivistů, které nemá jasnou strukturu a vedení a ani jasné zaměření, proti čemu a jak bojuje. Všeobecně je vnímáno jako hackerské sdružení, protože největší pozornost vzbuzuje svými hackerskými útoky. Mimo jiné vyřadilo letos z činnosti weby irských ministerstev spravedlnosti a financí.

Podle odborníků je ale hackerství jen jednou z činností hnutí, které se prezentuje například i různými žerty či recesemi nebo pouhými informacemi a sděleními na internetu. Do širšího povědomí internetové komunity se hnutí dostalo v roce 2003 prostřednictvím internetového fóra 4chan.org. Uživatelé obvykle své příspěvky a obrázky publikují anonymně pod hlavičkou anonymous. Členové skupiny se často prezentují s maskou tragického hrdiny katolických vzbouřenců v Londýně na počátku 17. století Guye Fawkese, která je inspirována komiksem V jako Vendeta.